Vizuální smog na Táborsku, mapování reklam a vzhledu provozoven v centru měst Tábor, Soběslav a Bechyně
Venkovní reklamy, křiklavé provozovny nebo přemíra dopravního značení – s těmito prvky se v městském prostředí dennodenně setkáváme, aniž bychom si často uvědomovali jejich vliv. Veřejný prostor města ovlivňuje nejen naše psychické zdraví a působí na naši pozornost či soustředění, ale také formuje samotnou identitu města a míru spokojenosti jeho uživatelů (Fullerová, 2023). Vizuální smog, tedy nadměrné zamoření veřejného prostoru esteticky nevhodnými a rušivými objekty, je problémem mnoha měst po celém světě. V České republice zatím neexistuje ucelená legislativa pro regulaci vizuálního smogu. Přesto některá města, jako například Praha nebo Brno, začala zavádět manuály dobré praxe pro provozovatele obchodů a reklamní společnosti, které jasně stanovují pravidla pro umisťování reklam a vzhled provozoven. Tato pravidla se často opírají o příklady z jiných evropských měst, kde je estetika veřejného prostoru důkladně chráněna.
Města na Táborsku se této problematice dosud systematicky nevěnovala. Tento fakt nás vedl k rozhodnutí podrobně zmapovat situaci vizuálního smogu v centru měst Tábor, Soběslav a Bechyně. Naším cílem bylo nejen analyzovat estetickou kvalitu veřejného prostoru těchto měst, ale také získat názory místních obyvatel prostřednictvím dotazníkového průzkumu. Výsledky našeho výzkumu jsme následně zpracovali do brožur, které by měly sloužit jako inspirace pro vedení měst při tvorbě vlastních manuálů regulace reklamy a vzhledu provozoven.
Při tvorbě metodiky mapování vzhledu provozoven nám byly cennou inspirací Veronika Rút Fullerová a Kristýna Drápalová, které stojí za manuály pro kultivaci veřejného prostoru v Brně-střed, Praze, Ostravě a Mostě. Kritéria hodnocení jsme upravili na základě diplomové práce Fullerové (Nováková, 2015) a rozdělili je do dvanácti kategorií. Kritéria zahrnují různé faktory, jako jsou nadměrné použití barev, příliš velké cedule nebo duplicitní informace. Čím více kritérií provozovna splňuje, tím více přispívá k vizuálnímu smogu.
Dotazníkový průzkum jsme zaměřili na postoje místních obyvatel k vizuálnímu smogu a výskytu reklam ve veřejném prostoru. Zajímalo nás také, jaké mají místní povědomí o samotném pojmu „vizuální smog“ a jak si jej spojují s konkrétními aspekty jejich města. Dotazník zahrnoval celkově osm otázek, z nichž některé byly uzavřené, jiné otevřené.
V závislosti na velikosti jednotlivých měst jsme se věnovali mapování ulic, provozoven a dotazníkům po různou dobu. V Táboře jsme strávili necelé tři dny, zatímco v menších městech – Bechyni a Soběslavi – jsme sbírali data jeden den.
Sesbíraná data jsme zpracovali do excelových tabulek a následně do grafů, které znázorňují jak počet reklam, tak výsledky dotazníků. Mapování provozoven jsme vizualizovali pomocí interaktivní mapy v programu ArcGis Online, která umožňuje zobrazit prodejny podle jednotlivých kritérií. Všechny výsledky našeho výzkumu, doprovázené vlastní fotodokumentací a krátkými popisy, jsme shrnuli do brožury pro městské úřady. Tato brožura má sloužit především jako inspirace a podnět k dalším aktivitám v boji proti vizuálnímu znečišťování veřejného prostoru.
Celkově se nám podařilo zmapovat 188 ulic, 734 provozoven a provést 141 dotazníků. Naše mapování pokrylo širší centrum Tábora a téměř celé území Soběslavi a Bechyně. Ve všech třech městech dohromady jsme identifikovali 1047 různých reklamních ploch, což překročilo naše očekávání. Typ reklamy, který převládal, byla reklama na fasádě, kterou jsme identifikovali v téměř polovině všech případů (viz graf 1). Často se také vyskytovaly reklamy na sloupech nebo ve formě samostatných plakátovacích ploch či rotund.
Pokud jde o vzhled provozoven, mnoho z nich by si zasloužilo projít výraznou proměnou, ale našli jsme i takové, které by mohly sloužit jako příklad dobré praxe - viz obrázek 3 a 4. Zajímavý byl výsledek z Tábora, a to u provozoven, které nejvíce přispívaly k vizuálnímu smogu. Ty byly často situovány v okolí Husova náměstí, nikoliv v historickém centru města. Toto naše pozorování pravděpodobně souvisí s existencí památkové rezervace, tedy vyšším stupněm památkové ochrany, která v historickém jádru města stanovuje přísnější pravidla pro vzhled provozoven vzhledem k historickým objektům.
Z dotazníkového průzkumu jsme zjistili, že většina respondentů nezná pojem „vizuální smog“, a jejich asociace jsou často zaměňovány za světelný smog či znečištěné ovzduší (viz graf 2). Pokud jde o reklamu ve veřejném prostoru, více než polovina respondentů se vyjádřila, že je potřeba reklamu regulovat.
Náš výzkum nás v mnohých ohledech překvapil. Objevili jsme mnohem větší množství reklam a provozoven přispívajících k vizuálnímu smogu, než jsme původně očekávali. Na základě této zkušenosti také pozorujeme, že se nám výrazně zvýšila citlivost vůči těmto prvkům ve veřejném prostoru, které jako běžní obyvatelé často nevnímáme nebo ani nepovažujeme za problém.
Ačkoliv se nám podařilo nasbírat obsáhlý vzorek dat a zpracovat jej do kvalitních výstupů, rozsah naší expediční práce nebyl dostatečný pro hlubší analýzu a plné využití potenciálu těchto dat. O to důležitější proto je, aby se projevy vizuálního smogu systematicky zabývali majitelé provozoven a městská správa. Zásadní je, aby tato pravidla nevycházela jen z legislativních norem, ale aby byla vytvářena ve spolupráci s architekty, designéry a veřejností. Jedině tak lze dosáhnout trvalých a kvalitních změn, které budou mít pozitivní vliv na kvalitu života ve městě.
Anna Kubcová, Žofie Soukupová, Michaela Vítková
ZDROJE:
FULLEROVÁ, Veronika Rút. Kuchařka kultivace českých měst: Jak kultivovat město během jednoho volebního období a sklidit za to adekvátní pochvalu. [Brno]: Veronika Fullerová, 2023. ISBN 978-80-907434-4-1.
NOVÁKOVÁ, Veronika. Grafický design ve veřejném prostoru. Online. Diplomová práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2015. Dostupné z: https://fresh-eye.cz/wp-content/uploads/2015/06/15_Graficky_design_ve_verejnem_prostoru_Veronika_Novakova.pdf. [cit. 2024-09-15].
Města na Táborsku se této problematice dosud systematicky nevěnovala. Tento fakt nás vedl k rozhodnutí podrobně zmapovat situaci vizuálního smogu v centru měst Tábor, Soběslav a Bechyně. Naším cílem bylo nejen analyzovat estetickou kvalitu veřejného prostoru těchto měst, ale také získat názory místních obyvatel prostřednictvím dotazníkového průzkumu. Výsledky našeho výzkumu jsme následně zpracovali do brožur, které by měly sloužit jako inspirace pro vedení měst při tvorbě vlastních manuálů regulace reklamy a vzhledu provozoven.
Metodika a analýza mapování vizuálního smogu
Vizuální smog jako pojem zahrnuje celou řadu nevhodných aspektů ve veřejném prostoru. Pro účely našeho zkoumání jsme se však rozhodli tuto širokou definici zúžit na dva hlavní aspekty – vzhled provozoven a venkovní reklamu. Hodnocení vizuálního smogu je ale do velké míry subjektivní, a proto jsme se rozhodli přistoupit k jeho kvantifikaci. V rámci reklam jsme se zaměřili na počet reklamních ploch v ulicích a jejich různé typy. Rozlišovali jsme celkem deset kategorií, mezi které patří nejen běžné reklamy na fasádách nebo billboardy, ale i méně nápadné prvky, jako jsou reklamy na střechách, sloupech či samotné plakátovací plochy a rotundy.Při tvorbě metodiky mapování vzhledu provozoven nám byly cennou inspirací Veronika Rút Fullerová a Kristýna Drápalová, které stojí za manuály pro kultivaci veřejného prostoru v Brně-střed, Praze, Ostravě a Mostě. Kritéria hodnocení jsme upravili na základě diplomové práce Fullerové (Nováková, 2015) a rozdělili je do dvanácti kategorií. Kritéria zahrnují různé faktory, jako jsou nadměrné použití barev, příliš velké cedule nebo duplicitní informace. Čím více kritérií provozovna splňuje, tím více přispívá k vizuálnímu smogu.
Dotazníkový průzkum jsme zaměřili na postoje místních obyvatel k vizuálnímu smogu a výskytu reklam ve veřejném prostoru. Zajímalo nás také, jaké mají místní povědomí o samotném pojmu „vizuální smog“ a jak si jej spojují s konkrétními aspekty jejich města. Dotazník zahrnoval celkově osm otázek, z nichž některé byly uzavřené, jiné otevřené.
V závislosti na velikosti jednotlivých měst jsme se věnovali mapování ulic, provozoven a dotazníkům po různou dobu. V Táboře jsme strávili necelé tři dny, zatímco v menších městech – Bechyni a Soběslavi – jsme sbírali data jeden den.
Sesbíraná data jsme zpracovali do excelových tabulek a následně do grafů, které znázorňují jak počet reklam, tak výsledky dotazníků. Mapování provozoven jsme vizualizovali pomocí interaktivní mapy v programu ArcGis Online, která umožňuje zobrazit prodejny podle jednotlivých kritérií. Všechny výsledky našeho výzkumu, doprovázené vlastní fotodokumentací a krátkými popisy, jsme shrnuli do brožury pro městské úřady. Tato brožura má sloužit především jako inspirace a podnět k dalším aktivitám v boji proti vizuálnímu znečišťování veřejného prostoru.
Výsledky výzkumu mapování reklam, provozoven a veřejného mínění
Z dotazníkového průzkumu jsme zjistili, že většina respondentů nezná pojem „vizuální smog“, a jejich asociace jsou často zaměňovány za světelný smog či znečištěné ovzduší (viz graf 2). Pokud jde o reklamu ve veřejném prostoru, více než polovina respondentů se vyjádřila, že je potřeba reklamu regulovat.
Závěr
Náš výzkum nás v mnohých ohledech překvapil. Objevili jsme mnohem větší množství reklam a provozoven přispívajících k vizuálnímu smogu, než jsme původně očekávali. Na základě této zkušenosti také pozorujeme, že se nám výrazně zvýšila citlivost vůči těmto prvkům ve veřejném prostoru, které jako běžní obyvatelé často nevnímáme nebo ani nepovažujeme za problém.Ačkoliv se nám podařilo nasbírat obsáhlý vzorek dat a zpracovat jej do kvalitních výstupů, rozsah naší expediční práce nebyl dostatečný pro hlubší analýzu a plné využití potenciálu těchto dat. O to důležitější proto je, aby se projevy vizuálního smogu systematicky zabývali majitelé provozoven a městská správa. Zásadní je, aby tato pravidla nevycházela jen z legislativních norem, ale aby byla vytvářena ve spolupráci s architekty, designéry a veřejností. Jedině tak lze dosáhnout trvalých a kvalitních změn, které budou mít pozitivní vliv na kvalitu života ve městě.
Anna Kubcová, Žofie Soukupová, Michaela Vítková
ZDROJE:
FULLEROVÁ, Veronika Rút. Kuchařka kultivace českých měst: Jak kultivovat město během jednoho volebního období a sklidit za to adekvátní pochvalu. [Brno]: Veronika Fullerová, 2023. ISBN 978-80-907434-4-1.
NOVÁKOVÁ, Veronika. Grafický design ve veřejném prostoru. Online. Diplomová práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2015. Dostupné z: https://fresh-eye.cz/wp-content/uploads/2015/06/15_Graficky_design_ve_verejnem_prostoru_Veronika_Novakova.pdf. [cit. 2024-09-15].