Řemeslná tvorba nábytku

Gymnázium Přírodní škola se v roce 2023 přestěhovalo do nové budovy na sídlišti Velká Ohrada. Každé stěhování s sebou nese potřebu doplnit nové prostory nábytkem a dalším vybavením. Nábytek představuje v dnešní době poměrně nákladnou záležitost, proto jsme si v rámci projektové práce dali za cíl zaměřit, navrhnout a vyrobit za cenu materiálu vybraný funkční nábytek na míru pro prostory a potřeby naší školy. Kromě výstupu v podobě nábytku bylo cílem seznámit se s běžně dostupným nářadím pro truhlářské a tesařské práce, zvládnout základní postupy a vzhledem k rozsahu projektu také zjistit, jak dobře organizovat práci na velkém množství dílů ve svěřeném čase.

Projekty

Na základě konzultací s vyučujícími a vedením školy jsme se rozhodli, že prioritu budou mít následující projekty: velká knihovna pro klidovou místnost – studovnu, sedací/úložné/rezonátorové bedny do auly, stůl na WC pro imobilní osoby, sedací parapety na sokly do tříd a do auly.

Knihovna pro studovnu

Zadání bylo vyrobit knihovnu pro téměř celou délku stěny v celé její výšce až k podhledu. Výroba knihovny je vždy náročný úkol. Musí být dostatečně konstrukčně pevná, aby unesla velkou váhu knih, a zároveň splňovat i estetická a funkční kritéria. Proto jsme na tomto projektu spolupracovali jak s profesionálním truhlářem, tak s architektkou interiérů.

Sedací bedny do auly

Centrální prostor tvoří místnost, které říkáme aula. Protože se zde každé ráno schází okolo stovky studentů, bylo nutné sem vyrobit sedáky, které umožní terasovité sezení nebo i ležení. Zadání požadovalo, aby toto sezení obsahovalo i úložný prostor a rezonátory, které pohltí část basů, a přispějí tak ke zlepšení akustiky v místnosti. Výrobu těchto rezonátorů jsme konzultovali s profesionálem, který se specializuje na návrhy akustického vybavení místností.

Stůl na sanitární zařízení

Pro individuální potřeby dětí se sníženými schopnostmi pohybu byla zadána výroba stolu pro místnost označovanou jako imobilní WC. Stůl, který zde stál před tím, již nedostačoval svojí nosností a koncepcí, proto byl poptáván stůl masivnější a pevnější, jehož konstrukce s bočnicemi zajistí tuhost a stabilitu.

Parapety

Některé sokly ve třídách a v aule neměly krytí s tím, že budou v průběhu užívání osazeny dřevěnými deskami na sezení nebo na instalaci předmětů. Rozhodli jsme se vyrobit parapety, které budou vypadat elegantně a budou příjemné na sezení. Dva z těchto parapetů byly poptávány pro aulu pod francouzské dveře. Tyto parapety tedy musí sloužit také jako schod při vstupu na terasu a přitom musí svým profilem značně přečnívat přes okraj podkladového soklu. Bylo tedy nutné jim navrhnout zpevňující a podpůrnou konstrukci.

Projektování

Před nákupem materiálu bylo nutné vytvořit nákresy (projektovou dokumentaci) jednotlivých kusů nábytku a také výpis materiálu. První etapou bylo přesné zaměření prostor, do kterých byl nábytek určen. Pak byla načrtnuta prvotní koncepce a vizualizace daného kusu nábytku. U knihovny byly všechny projekční práce kvůli náročnosti konzultovány s paní architektkou Jaroslavou Bukovskou a panem truhlářem Markem Peškou. Tímto jim za veškerou pomoc děkujeme. Projekci dalších kusů nábytku jsme dělali ve spolupráci s panem učitelem Maturou. Konstrukční problémy jsme konzultovali s panem Janem Švarcem starším, který se věnuje projekci dřevěných konstrukcí. Nákresy bylo potřeba udělat velmi pečlivě, aby se v nich jednotliví členové týmu orientovali a mohli s nimi při samotné tvorbě pracovat. Současně bylo nutné mít vše pečlivě rozměřeno a v projektech okótováno, aby bylo možné vytvořit výpis materiálu potřebného pro realizaci toho kterého nábytku. Pro potřeby nákupu a jeho racionalizaci bylo nutné hledat materiálové průniky u jednotlivých kusů nábytku, aby nedocházelo ke zbytečnému zdvojení nákupu a zanechávání velkých prořezů.

Materiál a jeho nákup

Jako materiál na pohledové plochy nábytku (plochy, které jsou vidět zvenku) byla použita borová překližka v kvalitě A/B-. Preferovaná březová truhlářská překližka je od začátku války na Ukrajině vysoce nedostatkovým, a tedy drahým zbožím. Borová překližka je materiál vyhovující z hlediska pevnosti (pohledově a z hlediska kvality povrchu je horší než bříza), ale bohužel zároveň stále dost drahý. Proto byl využíván pouze na pohledové strany nábytku. Materiál použitý na větší část sezení v aule byly OSB desky. Nejsou sice tak pevné jako překližka, ale pro dané účely zcela vyhovovaly, zejména v kombinaci se zpevňujícími a nosnými hranoly a latěmi. Z hotových okótovaných nákresů byly připraveny tabulky s metráží jednotlivých materiálů (výpis materiálu). Ve chvíli, kdy byl veškerý výpis materiálu hotov, proběhla rešerše dodavatelů a porovnání jimi nabízených cen za jednotku (m, m2, m3). Po výběru dodavatelů bylo možné určit cenu za potřebnou metráž, a tak vznikl rámcový rozpočet. U knihovny tuto práci obstaral pan truhlář. Firma Papelote darovala pro tento projekt již jednou použité a vyřazené OSB desky, takže nebylo nutné kupovat další. Byl to dobrý příklad podpory cirkulární ekonomiky, kdy firma při vyřazování automaticky materiály nevyhazuje, ale předá je nebo přeprodá k dalšímu použití. Po ověření dostupnosti materiálů byl další potřebný materiál objednán (překližka, spojovací materiál, hranoly, latě, lepidla, barvy a spotřební materiál k nářadí). Doprava, nakládání i vykládání, transport a uložení materiálů probíhaly pouze pomocí vlastního dopravního prostředku a silami účastníků projektu.

Návštěva truhlářské dílny a profesionální pily

Knihovna byla navržena a realizována z lamino desek (DTD). Protože není možné zpracovat tento materiál s technickou přesností v podmínkách improvizované školní dílny, podívali jsme se při výrobě díky panu truhláři do firmy, která vyrábí nábytkové dílce na míru – JAF Holz Vodňany. Zde proběhla prohlídka výroby (formátování a hranění) nábytkových dílců pomocí strojů CNC. Jedná se o velké 3D pily, u kterých stojí pracovník, který zadává program pro řezání, pomáhá s přípravou desek do podavače a kontroluje, jestli stroj správně pracuje na výstupech. CNC stroje zvládnou desku vzít, pomocí souboru s rozvržením projektu nařezat s přesností na desetiny milimetru. Přítomný pracovník pouze vyjme samotné dílce, přesune je na laminovací stroj a po olaminování vše složí do velkého balíku dané objednávky. Proběhla také pracovní exkurze do mnohem menší dílny pana truhláře, kde si účastníci projektu sami vyzkoušeli, jak pomocí menšího CNC stroje předvrtávat panty a otvory pro šrouby. Po předvrtání všech desek byly všechny dílce knihovny naloženy na přívěsný vozík pana učitele Matury a členové skupiny vyrazili zpět do Prahy před školu, kde byl všechen materiál vyložen a dopraven do prostor školy.

Formátování

Nakoupený i darovaný deskový materiál (překližky, hranoly, latě, OSB desky) bylo potřeba naformátovat podle plánů. Nejprve byly díly nábytku narýsovány na velké formáty desek (OSB 2500x1000 mm, překližky 2450x125 mm) tak, aby byl minimalizován prořez. Poté byly desky přemístěny na terasu, kde proběhlo formátování. Pracovali jsme se zapůjčenou ponornou pilou s vodícími lištami, díky kterým lze i s menšími zkušenostmi provést velmi přesný rovný řez. Nejprve musel být materiál řádně upevněn, aby byla zajištěna fixace při řezání. Poté se přisvorkovaly vodící lišty pily a provedl se řez. Toto vyžadovalo přítomnost dvou osob, z nichž jedna byla pověřena kontrolou fixace materiálu a druhá řez prováděla. Při řezání bylo důležité dodržet linii řezu, aby ve fázi kompletace vše dosedlo a dílce pasovaly dohromady.

Broušení, tmelení a lakování desek

Po nařezání desek byly překližkové desky určené k sezení na povrchu zbroušeny, aby bylo dosaženo dokonale hladkého povrchu a eliminovalo se případné riziko odštěpování třísek. První zbroušení bylo provedeno brusným papírem hrubosti 80, poté proběhlo následné přebroušení jemnějším papírem o hrubosti 120. Některé z desek byly ještě dokonale uhlazeny přebroušením papírem o hrubosti 240. Po zbroušení byly desky vytmeleny. Vzhledem k tomu, že kvalita použitého materiálu mnohdy nedosahovala deklarované jakosti, bylo rozhodnuto o následném tmelení desek s cílem zarovnat přetrvávající nerovnosti povrchu dílců. Tmel byl nanášen v tenkých vrstvách s cílem usnadnit následné broušení a pokud možno eliminovat nežádoucí optický efekt. Tento proces byl poměrně zdlouhavý a nakonec bylo konstatováno, že na výsledek neměl rozhodující vliv. Po zaschnutí tmelu bylo provedeno opětovné přebroušení desek. Následně byly desky pečlivě zbaveny prachu a poté byla nanesena vrstva ochranného nátěru. Jako nátěr jsme použili olej značky Osmo „Top Olej Transparent“. Olej byl na povrch desek nanášen rovnoměrně po celé ploše pomocí malířského válečku. Na každou desku byly aplikovány 2 nátěry. Kvůli zajištění dokonalého zaschnutí první vrstvy byla druhá vrstva nanesena s rozestupem cca 14 hodin.

Lepení bočnic

Prvním krokem kompletace sezení bylo přilepit latě k bočnicím, které následně vytvoří rámeček, do kterého se poté vloží dno celé truhly. Latě byly k bočnici lepeny lepidlem Dispercoll, které sice poměrně dlouho tvrdne, ale slepené kusy spolehlivě drží. Tato fáze byla poměrně časově náročná. Bylo důležité, abychom vše nalepili rovně, protože kdybychom udělali chybu, obtížně by se to opravovalo.

Kompletace stolu

Po nařezání nohou stolu se musely do nohou vyhloubit zářezy na nosné spojnice nohou. Ty se vytvářely prostřenictvím ponorné pily. Na místě spojnic byly provedeny zářezy, díky kterým bylo možné přebytečný materiál odstranit pomocí gumové palice. Vzniklé výřezy byly začištěny dláty. Nakonec se tyto bočnice přišroubovaly k nohám a na tuto konstrukci se již zmíněným Dispercollem přilepila deska. Celý výrobek se nechal řádně zaschnout. Posledním krokem bylo umístit stůl na jeho místo.

Skládání knihovny

Základním konceptem knihovny je 16 jednotlivých modulů. Všechny tyto moduly byly nejprve sestaveny samostatně a poté následně sešroubovány. Nejdůležitější detailem při montování těchto modulů byla montáž zádoviny (zadní desky) s cílem dosáhnout pravoúhlosti celého bloku. Zádovina byla cca o 0,5 milimetru na každé straně kratší, než byl rozměr bloku. Pečlivým dodržením identické šíře mezery od hrany zádoviny k hraně konstrukce tak mohlo být docíleno dokonalé pravoúhlosti bloku. Po smontování všech 16 bloků (8 spodních a 8 horních) byly budoucí spodní bloky umístěny vedle sebe a navzájem spojeny šrouby. Poté byla stejným způsobem zkompletována horní řada. Nakonec byly oba celky sešroubovány dohromady. Jedním z posledních kroků bylo kompenzovat pomocí stavitelných noh nerovnosti v podlaze tak, aby knihovna stála v dokonale vodorovné poloze. Poté byla zadní část knihovny ukotvena na celkem šesti bodech do zdi pomocí hmoždinek a ocelových kotev. Nakonec byla osazena dvířka se skly a zámky dvířek.

Montáž truhel

Po naformátování a ošetření povrchu desek a slepení bočnic jsme přistoupili ke kompletaci jednotlivých truhel. Nejprve se do bočnic vložilo dno truhly, které se poté přišroubovalo. Následně se přišroubovala záda truhly a prkno, které předěluje úložný prostor truhly a zároveň zvyšuje pevnost. Protože je každá z truhel jinak velká, bylo třeba se před montáží ujistit, že vše sedí, jak má. Pokud se stalo, že něco nesedělo, před finální montáží byla deska opětovně vynesena zpět na terasu a patřičně upravena – buď shoblována, nebo zarovnána ponornou pilou. Všechny otvory, kde byly vruty, byly pro větší přesnost předvrtány malými vruty a poté definitivně sešroubovány.

Zahlubování a montáž pantů

Před osazením beden pohledovými překližkovými deskami bylo třeba do těchto desek zakomponovat panty, umožňující otvírání truhly. Pro zjednodušení pracovního postupu byla zhotovena dřevěná šablona, s jejíž pomocí bylo možné s velkou přesností vytvořit do dřeva montážní prohlubně na panty o průměru 36 mm. Prohlubně na obou stranách musely být v dokonalé rovině, aby se panty při otvírání truhly nezasekávaly. Nakonec byly pomocí malých vrutů přišroubovány na desky všechny panty a svrchní desky byly usazeny na konstrukci z OSB desek.

Závěr a zhodnocení naší práce

Naše expediční práce byla od začátku velice specifická, protože jsme jako jediná skupina nevyrazili do terénu, což je vůbec poprvé v historii školy. Zároveň byla velice přínosná pro naši školu a pro společné školní prostory. Vyzkoušeli jsme si, jaké to je zkusit si vyrobit nábytek vlastníma rukama. Naučili jsme se pracovat ve věkově smíšených skupinách a mít při tom k sobě vzájemný respekt. Uvědomili jsme si, jak je důležité udržovat pořádek na pracovišti. Zdá se to být jako nedůležitá věc, ale pokud jsme hledali v tom obrovském množství nějaký menší nebo větší kus nářadí, uvědomili jsme si, že zbytečně ztrácíme čas, který mohl být věnován něčemu důležitějšímu.

Přesnost řezu, vrtání a šroubování jsou důležité nejen z estetického hlediska, ale především pro to, aby daný kus byl plně funkční. Sami jsme se přesvědčili, že když se při řezání udělá chyba, velmi špatně se poté napravuje. Od začátku bylo jasné, že naše práce nebude jako z dílny profesionálního truhláře a že pravděpodobně uděláme mnoho chyb. To se také naplnilo, ale všechny tyto chyby se nám podařilo buď opravit, nebo alespoň do jisté míry vyřešit. Zjistili jsme, že pokud lidé vzájemně spolupracují a naslouchají si, práce se díky tomu významně zefektivní a zpříjemní.

Pro mě osobně to byla jedna ze zkušeností, na kterou zřejmě nikdy nezapomenu, a jsem velmi rád, že jsem se mohl toho projektu účastnit.

Daniel Chvosta