Rybníky jsou neodmyslitelnou součástí krajiny jižních Čech. Často jsou na ně vázána bohatá společenstva živočichů a rostlin. Rybníky bývají mnohdy využívány komerčně pro chov ryb, hospodaření v nich ale dokáže být velmi intenzivní, což může negativně ovlivnit biodiverzitu a stabilitu ekosystému i jeho blízkého okolí.
Zaměřili jsme se na situaci rybníků v oblasti Táborska. Naším cílem bylo prozkoumat vybrané rybníky, zaznamenat co nejvíce druhů živočichů a rostlin, které žijí v nich nebo v jejich okolí, a následně vyhodnotit ekologickou stabilitu a rozmanitost jednotlivých stanovišť. Během Expedice jsme si také chtěli vyzkoušet, jaké to je žít celý týden v přírodě.
V průběhu Expedice jsme prozkoumali tři hlavní oblasti (obr. 1): soustavu rybníků východně od Sezimova Ústí (Plocek, Starý Kravín, Jezero, Nečisto, Luční, Polní, Turovecký), rybníky v oblasti PP Tábor - Zahrádka západně od Tábora (Pochytil, Studenecký, Zahrádecký a bezejmenný rybník) a rybniční soustavu poblíž obce Hlavatce (Kačeřík, Mlacký, Velký Vyhnanický, Podsenný, Paniannin).
Všechny zkoumané organismy jsme určovali za pomoci knižních klíčů,1, 2 určovacích aplikací (Seek a PlantNet) nebo také podle hlasů živočichů. Na terénní část jsme byli rozděleni do tematických skupin zabývajících se odlišnými oblastmi našeho výzkumu.
Součástí našeho průzkumu nebyly pouze organismy žijící přímo ve vodě. Zabývali jsme se také suchozemskými organismy, bezobratlými živočichy žijícími v bezprostřední blízkosti vodních ploch. Pro jejich sběr jsme použili smýkačku a jiné síťky určené k lovu bezobratlých.
Celkově se nám podařilo zaznamenat 147 druhů, zaujala nás např.: adéla pestrá (Adela degeerella) nebo klikoroh borový (Hylobius abietis) (obr. 6).
Tato skupina se věnovala hledání a zaznamenávání obojživelníků a plazů. Jihočeský kraj je významný z hlediska výskytu ohrožených druhů, které jsme se také snažili objevit. Pro co nejefektivnější výsledky jsme několik lokalit zkoumali také v noci. K našemu zklamání jsme ale nemohli takových pozorování provést tolik, kolik bychom chtěli.
Podařilo se nám zaznamenat celkem 5 druhů plazů např. užovku hladkou (Coronella austriaca) a 7 druhů obojživelníků, mezi které se řadí např.: rosnička zelená (Hyla arborea) (obr. 8) nebo čolek obecný (Lissotriton vulgaris) (obr. 9).
Pro sčítání rostlin jsme využili připravených tabulek, kam jsme zaznamenávali jednotlivé druhy a jejich četnost podle škály, použité již během Expedice Tepelsko v letech 2004 a 2017.3
Podařilo se nám zaznamenat 120 druhů rostlin. Mezi nejzajímavější pozorované rostliny patřil např.: kosatec žlutý (Iris pseudacorus) (obr. 10).
Na většině zkoumaných rybníků probíhá intenzivní chov ryb, který se nejčastěji promítal na viditelném povlaku řas a sinic na hladině. K tomuto jevu dochází především kvůli intenzivnímu krmení ryb. Uměle dodávaná potrava vede k přemnožení ryb a jejich metabolismus podporuje růst řas a jiných mikroorganismů, které berou kyslík a další potřebné živiny jinak běžně se vyskytujícím živočichům. Biodiverzita v takových rybnících a jejich okolí je tedy velmi slabá.
I přesto jsme objevili několik rybníků, které jsou důkazem toho, že lov ryb nemusí nutně znamenat zkázu pro ekosystém. Ukázaly nám, že je možné propojit komerční chov se zachováním ekosystémů, a péče o přírodu a hospodářství tedy mohou jít ruku v ruce.
Zaměřili jsme se na situaci rybníků v oblasti Táborska. Naším cílem bylo prozkoumat vybrané rybníky, zaznamenat co nejvíce druhů živočichů a rostlin, které žijí v nich nebo v jejich okolí, a následně vyhodnotit ekologickou stabilitu a rozmanitost jednotlivých stanovišť. Během Expedice jsme si také chtěli vyzkoušet, jaké to je žít celý týden v přírodě.
Postup práce
Všechny zkoumané organismy jsme určovali za pomoci knižních klíčů,1, 2 určovacích aplikací (Seek a PlantNet) nebo také podle hlasů živočichů. Na terénní část jsme byli rozděleni do tematických skupin zabývajících se odlišnými oblastmi našeho výzkumu.
Hydrobiologie
Hydrobiologie je oblast biologie zabývající se vodními živočichy. Pro jejich určení bylo nejprve zapotřebí organismy vylovit a přemístit do misky, abychom s nimi mohli lépe manipulovat (obr. 2). To jsme prováděli za pomoci sítek, pinzet a jiných pomůcek. Během Expedice jsme zaznamenali přibližně 40 druhů a okolo 380 jedinců. Mezi nejzajímavější objevy řadíme např.: larvu norce rezavého (Hyphydrus ovatus) (obr. 3) nebo larvu čolka obecného (Lissotriton vulgaris) (obr. 9).
Ornitologie
Pomocí dalekohledů a sluchu jsme určovali a sčítali druhy ptáků vyskytující se na zkoumaných lokalitách. Pro některé druhy je také důležitá průhlednost vody, aby měly větší šance úspěšného lovu. Průhlednost jsme měřili Secchiho deskou, kterou jsme si vyrobili ještě v přípravné části Expedice. Nejzajímavější pro nás byla pozorování např.: zrzohlávky rudozobé (Netta rufina) nebo poláka velkého (Aythya ferina).Entomologie
Celkově se nám podařilo zaznamenat 147 druhů, zaujala nás např.: adéla pestrá (Adela degeerella) nebo klikoroh borový (Hylobius abietis) (obr. 6).
Herpetologie
Podařilo se nám zaznamenat celkem 5 druhů plazů např. užovku hladkou (Coronella austriaca) a 7 druhů obojživelníků, mezi které se řadí např.: rosnička zelená (Hyla arborea) (obr. 8) nebo čolek obecný (Lissotriton vulgaris) (obr. 9).
Botanika
Podařilo se nám zaznamenat 120 druhů rostlin. Mezi nejzajímavější pozorované rostliny patřil např.: kosatec žlutý (Iris pseudacorus) (obr. 10).
Nejzajímavější zkoumané rybníky
Plocek (Lišák)
Menší rybník nacházející se v těsné blízkosti dálnice, která jeho fungování k našemu překvapení nijak neovlivňuje. Byl velmi druhově bohatý ve všech ohledech našeho výzkumu. Také se nám podařilo rybník navštívit v noci, kdy jsme pozorovali a poslouchali mnoho rosniček zelených (Hyla arborea). Rybník jsme vyhodnotili jako přírodě blízký s teprve se vyvíjejícím litorálním pásmem (tj. vegetací, která vytváří plynulý přechod mezi stojatou vodou a jejím břehem).Turovecký rybník
Relativně rozsáhlý rybník s ostrůvky nedaleko obce Turovec. Bylo zde vidět intenzivní využívání pro chov ryb (cisterny s krmivem, uzavřené oblasti). Vyhodnotili jsme ho proto jako upravený (výrazné úpravy člověkem). Z ornitologického pohledu se jednalo o rybník s největší biodiverzitou (zaznamenáno přes 30 druhů). V jiných ohledech nebyl rybník nijak druhově pestrý. Měl velmi omezené litorální pásmo a z flóry převládaly ruderální rostliny. Vodních živočichů jsme zde pozorovali minimum.Zpětně usuzujeme, že nízký počet nalezených živočichů mohl být způsoben deštivým počasím. Ovšem pro potvrzení této hypotézy bychom museli místo navštívit v jiný čas, což se nám nepodařilo.Podsenecký rybník
Rybník byl námi vyhodnocen jako přírodě blízký. Stále jsou na něm vidět stopy po hospodářském využívání. Zajímavostí zde byl nález škeble asijské (Sinanodonta woodiana). Jde o invazivní druh mlže, zavlečeného do Evropy z jižní Asie. Negativně ovlivňuje populace škeblí, které jsou pro naše prostředí přirozené. Pokud dojde k jejich přemnožení, může se změnit celý vodní ekosystém. Přesné rozšíření v ČR není známé, jelikož se stále objevují nová místa výskytu.Bezejmenný rybník v PP - Tábor Zahrádka
Celkově nejpříznivější podmínky měl nepojmenovaný rybník v PP - Tábor Zahrádka, kde jsme napočítali nejvyšší biodiverzitu. Rybník měl velmi výrazné litorální pásmo bez viditelného zásahu člověka. V okolí se vyskytovaly další pestré biotopy (převážně stepi, pravidelně udržované projížděním těžkou technikou). Rybník jsme vyhodnotili jako přírodní, člověkem nevyužívaný. S velkou pravděpodobností je taková míra nedotčenosti zásluhou ochrany okolí rybníkového komplexu.Závěry
Během Expedice se nám podařilo prozkoumat 13 rybníků, na každém provést botanické, hydrobiologické, ornitologické a herpetologické pozorování. Na většině rybníků se nám podařilo udělat také průzkum hmyzu. Za celou dobu Expedice jsme zaznamenali 63 druhů ptáků, 147 druhů bezobratlých, 12 druhů plazů a obojživelníků a 120 druhů rostlin. Každou lokalitu jsme ekologicky zhodnotili podle předem daných parametrů a vytvořili plánky, do kterých jsme zanesli konkrétní místa zkoumání.Na většině zkoumaných rybníků probíhá intenzivní chov ryb, který se nejčastěji promítal na viditelném povlaku řas a sinic na hladině. K tomuto jevu dochází především kvůli intenzivnímu krmení ryb. Uměle dodávaná potrava vede k přemnožení ryb a jejich metabolismus podporuje růst řas a jiných mikroorganismů, které berou kyslík a další potřebné živiny jinak běžně se vyskytujícím živočichům. Biodiverzita v takových rybnících a jejich okolí je tedy velmi slabá.
I přesto jsme objevili několik rybníků, které jsou důkazem toho, že lov ryb nemusí nutně znamenat zkázu pro ekosystém. Ukázaly nám, že je možné propojit komerční chov se zachováním ekosystémů, a péče o přírodu a hospodářství tedy mohou jít ruku v ruce.
Život v přírodě
Celou terénní část Expedice jsme strávili pod širým nebem. Společně jsme si vařili a vybírali vhodná místa na přespání v přírodě. Práce ve skupině byla postavena především na týmové spolupráci. Během výzkumu jsme si navzájem pomáhali a objevovali nové obory biologie, kterým jsme se předtím jako jednotlivci nevěnovali. Přírodu vnímáme nejen jako zdroj poznání, ale především jako místo pro život.
