Fundraising je systematický proces sbírání prostředků na dosažení určitého cíle. Chtěli jsme se seznámit s tím, jak fundraisingová kampaň funguje, a na vlastní kůži si ji vyzkoušet. Proto na letošní Expedici nemohla chybět skupina, která se věnovala právě tomu, jak malý studentský fundraising funguje.
Momentální situace Přírodní školy nám umožnila otestovat náš zájem o fundraising prakticky. V posledních letech škola neprocházela jednoduchým obdobím. Neustálé stěhování. Budova, ve které bychom mohli pobývat delší dobu, v nedohlednu. Po stovkách jednání se Přírodní škola letos nastěhovala do nové budovy na Praze 5 – Velké Ohradě. Prostory nové školy však musely projít rekonstrukcí, aby odpovídaly školním vyhláškám a mohly fungovat jako plnohodnotné školské zařízení. Cena všech těchto úprav se kvůli inflaci zvýšila a Přírodní škola sama neměla prostředky na pokrytí požadované ceny. Proto byla založena sbírka na internetové platformě darujme.cz, na jejíž konto mohli dárci přispět libovolnou částkou na rekonstrukci nových prostor. Na podporu Přírodní školy proběhla již spousta akcí, jejichž výtěžek putoval právě na konto této sbírky, ale i přes to všechno přibližně čtvrtina částky chyběla.
V rámci expediční skupiny jsme vytvořili tři podskupiny a každá podskupina si vybrala jiné téma kampaně. Každá kampaň se od ostatních lišila rozdílnou strategií propagace a hlavně odlišným průběhem celé akce. Ta pro nás měla být pro dosažení maximální úspěšnosti snadno organizovatelná a zároveň atraktivní pro potencionální dárce.
.jpg)
Tyto akce jsme pojmenovali „Běh na Říp“, „Čistíme Roudnici“ a „Hurá na Mount Everest“ (dále v textu také „Mount Everest“). „Běh na Říp“ byla jednorázová jednodenní akce, kde jsme do samotné realizace chtěli zapojit i své dárce. Výzva „Čistíme Roudnici“ na rozdíl od ní trvala celý týden a odpadky jsme sbírali jen my a naši podporovatelé akci jen sledovali skrze sociální sítě. Výzva „Mount Everest“ spočívala ve nasbírání 8849 výškových metrů, počet výstupů na Říp měl dát dohromady výšku nejvyšší hory světa. Tuto akci jsme, stejně jako tu předchozí, realizovali sami, naše podporovatele jsme tedy informovali pouze online.
Na základě analýzy výsledků všech tří akcí jsme chtěli zjistit, jaká osnova dárcovské výzvy je pro dárce nejzajímavější a jaká má největší úspěšnost.
Pro vybírání výtěžku z jednotlivých akcí jsme zvolili internetovou doménu www.darujme.cz a a založili tři takzvané dárcovské výzvy. Ty jsme napojili na již běžící kampaň pro novou budovu Přírodní školy. Platforma darujme.cz funguje na principu „lidé lidem“. Ten, koho jste schopni dostatečně nadchnout a inspirovat tím, co děláte, může do dárcovské výzvy přispět. Pořadatel kampaně se tedy snaží oslovit co největší publikum a získat od něj co největší podporu.
Nejprve jsme si stanovili datum realizací jednotlivých výzev a poté si každý člen naší skupiny vytvořil mailing list (kontakty našich blízkých, známých, populárních osobností…). Připravenou informační zprávu jsme rozeslali osobám z našich mailing listů a sdíleli je na sociálních sítích, jako je Instagram či Facebook. Před akcí i během akce jsme se snažili potencionální dárce co nejvíce informovat o průběhu kampaně, a udržovat tak s nimi kontakt a také jejich pozornost. Nakonec se ukázalo, že udržování kontaktu s možnými dárci z mailing listu a neustálé zasílání novinek je časově velmi náročná činnost a že pořádná mediální propagace dárcovské výzvy žádá mnohdy více sil než samotná realizace akce.
Osloveným lidem jsme ve zpracovávacím týdnu Expedice rozeslali dotazník, abychom mohli dostat zpětnou vazbu. Odpovědělo nám 27 respondentů. Výsledky jsme následně zpracovali a vyhodnotili, co příště udělat lépe, co fungovalo a na co se více zaměřit. Na základě těchto poznatků jsme vytvořili brožuru, která může sloužit jako pomocník při dalších kampaních.
Na úspěšnosti dárcovské výzvy se odráží také to, jaká je náplň akce. Samozřejmě by měla být natolik zajímavá, aby nadchla co nejvíce oslovených lidí, ale hlavně by měla bavit samotné organizátory. Výzva „Běh na Říp“ byla méně úspěšná než “Mount Everest” (nakonec se také ze zdravotních důvodů na straně organizátorů neuskutečnila). Do akce „Běh na Říp“ jsme chtěli zapojit naše sledovatele, což se nakonec ukázalo jako méně efektivní ve srovnání s tím, když výzvu vykonává sám pořadatel a dárce ho při tom sleduje.
Důležité je nepodcenit první interakci s potencionálním dárcem, jeho oslovení. Forma oslovení musí být jasná, osobní, výstižná, vlídná a zároveň naléhavá. Text je nutné několikrát zkontrolovat, protože případné gramatické chyby, překlepy nebo chybný slovosled by v kontextu žádosti o podporu nevypadaly dobře a dělaly by na dárce špatný dojem.
Osvědčilo se nám kontaktovat dárce spíše častěji, tj. zasílat updaty z našich akcí každý večer (případ „Běhu na Říp“) nebo i pětkrát až desetkrát denně (případ „Mount Everest“). Ověřili jsme si, že jsme tak našemu dárci dali více najevo, že naše kampaň je plně seriózní a že se nejedná o „lačný“ studentský projekt. Nutno říci, že výzva „Hurá na Mount Everest“, ve které jsme na zasílání updatů a novinek potencionálním dárcům vynaložili sil vůbec nejvíce, se stala naší nejúspěšnější a nejvýdělečnější výzvou.
V neposlední řadě nám dárci na všechny naše kampaně přispěli dohromady 118 564 Kč, což je částka, která předčila všechny naše představy. My Vám, všem dárcům a podporovatelům, srdečně děkujeme! Děkujeme, ať už jste přispěli nebo jenom sledovali naši činnost zpovzdálí, protože to opravdu není samozřejmost, a jsme Vám za tu vynaloženou podporu vděční.
Jan Melišík (18 let)
Momentální situace Přírodní školy nám umožnila otestovat náš zájem o fundraising prakticky. V posledních letech škola neprocházela jednoduchým obdobím. Neustálé stěhování. Budova, ve které bychom mohli pobývat delší dobu, v nedohlednu. Po stovkách jednání se Přírodní škola letos nastěhovala do nové budovy na Praze 5 – Velké Ohradě. Prostory nové školy však musely projít rekonstrukcí, aby odpovídaly školním vyhláškám a mohly fungovat jako plnohodnotné školské zařízení. Cena všech těchto úprav se kvůli inflaci zvýšila a Přírodní škola sama neměla prostředky na pokrytí požadované ceny. Proto byla založena sbírka na internetové platformě darujme.cz, na jejíž konto mohli dárci přispět libovolnou částkou na rekonstrukci nových prostor. Na podporu Přírodní školy proběhla již spousta akcí, jejichž výtěžek putoval právě na konto této sbírky, ale i přes to všechno přibližně čtvrtina částky chyběla.
Jak jsme postupovali?
S tématem fundraisingu jsme se začali postupně seznamovat asi dva měsíce před samotným začátkem Expedice. Uspořádali jsme besedu s panem Janem Kroupou, odborníkem v oboru fundraisingu, který nám předal hlubší informace o strategiích a postupech nutných pro úspěšnou realizaci kampaně. Také jsme měli schůzku s panem Danem Pražákem, který nás poučil o tom, jak bychom měli naši kampaň mediálně propagovat a jak ji efektivně a korektně šířit v médiích.V rámci expediční skupiny jsme vytvořili tři podskupiny a každá podskupina si vybrala jiné téma kampaně. Každá kampaň se od ostatních lišila rozdílnou strategií propagace a hlavně odlišným průběhem celé akce. Ta pro nás měla být pro dosažení maximální úspěšnosti snadno organizovatelná a zároveň atraktivní pro potencionální dárce.
.jpg)
Na základě analýzy výsledků všech tří akcí jsme chtěli zjistit, jaká osnova dárcovské výzvy je pro dárce nejzajímavější a jaká má největší úspěšnost.
Pro vybírání výtěžku z jednotlivých akcí jsme zvolili internetovou doménu www.darujme.cz a a založili tři takzvané dárcovské výzvy. Ty jsme napojili na již běžící kampaň pro novou budovu Přírodní školy. Platforma darujme.cz funguje na principu „lidé lidem“. Ten, koho jste schopni dostatečně nadchnout a inspirovat tím, co děláte, může do dárcovské výzvy přispět. Pořadatel kampaně se tedy snaží oslovit co největší publikum a získat od něj co největší podporu.
Nejprve jsme si stanovili datum realizací jednotlivých výzev a poté si každý člen naší skupiny vytvořil mailing list (kontakty našich blízkých, známých, populárních osobností…). Připravenou informační zprávu jsme rozeslali osobám z našich mailing listů a sdíleli je na sociálních sítích, jako je Instagram či Facebook. Před akcí i během akce jsme se snažili potencionální dárce co nejvíce informovat o průběhu kampaně, a udržovat tak s nimi kontakt a také jejich pozornost. Nakonec se ukázalo, že udržování kontaktu s možnými dárci z mailing listu a neustálé zasílání novinek je časově velmi náročná činnost a že pořádná mediální propagace dárcovské výzvy žádá mnohdy více sil než samotná realizace akce.
Osloveným lidem jsme ve zpracovávacím týdnu Expedice rozeslali dotazník, abychom mohli dostat zpětnou vazbu. Odpovědělo nám 27 respondentů. Výsledky jsme následně zpracovali a vyhodnotili, co příště udělat lépe, co fungovalo a na co se více zaměřit. Na základě těchto poznatků jsme vytvořili brožuru, která může sloužit jako pomocník při dalších kampaních.
Co jsme zjistili?
Při zakládání kampaní je nutné si jasně stanovit cíl, způsob realizace a prostředky k jejímu co nejplynulejšímu provedení. V zásadě platí, že čím je dárcovská výzva jednodušší na organizaci, tím je efektivnější. V našem případě byla nejúspěšnější akce „Hurá na Mount Everest“, která trvala jeden den a měla pevné místo konání – ve srovnání s dlouhodobou akcí, kterou byla dárcovská výzva „Čistíme Roudnici“ trvající jeden týden. V případě čištění Roudnice nad Labem však mohlo být na vině také naše nedostatečné mediální zpropagování akce.Na úspěšnosti dárcovské výzvy se odráží také to, jaká je náplň akce. Samozřejmě by měla být natolik zajímavá, aby nadchla co nejvíce oslovených lidí, ale hlavně by měla bavit samotné organizátory. Výzva „Běh na Říp“ byla méně úspěšná než “Mount Everest” (nakonec se také ze zdravotních důvodů na straně organizátorů neuskutečnila). Do akce „Běh na Říp“ jsme chtěli zapojit naše sledovatele, což se nakonec ukázalo jako méně efektivní ve srovnání s tím, když výzvu vykonává sám pořadatel a dárce ho při tom sleduje.
Důležité je nepodcenit první interakci s potencionálním dárcem, jeho oslovení. Forma oslovení musí být jasná, osobní, výstižná, vlídná a zároveň naléhavá. Text je nutné několikrát zkontrolovat, protože případné gramatické chyby, překlepy nebo chybný slovosled by v kontextu žádosti o podporu nevypadaly dobře a dělaly by na dárce špatný dojem.
Osvědčilo se nám kontaktovat dárce spíše častěji, tj. zasílat updaty z našich akcí každý večer (případ „Běhu na Říp“) nebo i pětkrát až desetkrát denně (případ „Mount Everest“). Ověřili jsme si, že jsme tak našemu dárci dali více najevo, že naše kampaň je plně seriózní a že se nejedná o „lačný“ studentský projekt. Nutno říci, že výzva „Hurá na Mount Everest“, ve které jsme na zasílání updatů a novinek potencionálním dárcům vynaložili sil vůbec nejvíce, se stala naší nejúspěšnější a nejvýdělečnější výzvou.
K čemu nám naše získané zkušenosti jsou?
Na Expedici jsme si vyzkoušeli, jak náročné je vytvořit a dokončit vlastní kampaň. Z našich závěrů, tipů a „vychytávek“ jsme vytvořili brožuru, ze které může čerpat každý, kdo plánuje vést vlastní kampaň. Hlavním cílem bylo zjistit, co všechno proces obnáší a co příště my nebo kdokoliv, ke komu se naše brožura dostane, může udělat jinak a lépe, aby byla jeho kampaň účinnější, úspěšnější a organizačně jednodušší. „Vlastnoručně“ jsme si ohmatali principy fundraisingu a získali cenné zkušenosti z praxe.V neposlední řadě nám dárci na všechny naše kampaně přispěli dohromady 118 564 Kč, což je částka, která předčila všechny naše představy. My Vám, všem dárcům a podporovatelům, srdečně děkujeme! Děkujeme, ať už jste přispěli nebo jenom sledovali naši činnost zpovzdálí, protože to opravdu není samozřejmost, a jsme Vám za tu vynaloženou podporu vděční.
Jan Melišík (18 let)