Naše skupina spolupracovala s ekocentrem ve Vrátkově. Naším úkolem bylo najít zajímavá místa v okolí ekocentra, zjistit, co tam roste nebo žije, a hlavně vymyslet a vytvořit různé aktivity, které by v ekocentru mohli využít pro zábavné vzdělávání dětí v oblasti živé přírody.
Abychom zefektivnili naší práci v terénu, rozdělili jsme se na menší části podle tématu bádání: byla to entomologie (hmyz), arachnologie (pavouci), hydrobiologie (vodní živočichové), ornitologie (ptáci) a botanika (rostliny). Přesto, že se každý věnoval trochu jinému tématu, postup, který každá skupina používala, byl podobný. Nejdůležitější bylo najít živočichy a rostliny, kteří na zkoumaném území žijí. Zatímco pro sběr hmyzu a pavouků se používaly převážně smýkačky, ornitologové používali pro vyhledávání ptáků dalekohledy a hydrobiologové využívali ke stejnému účelu cedníky a pinzety. Nakonec bylo potřeba nalezené tvory určit, k čemuž jsme používali různé atlasy a klíče. Kromě toho jsme si nálezy vyfotili a zaznamenali do zápisníku pro pozdější použití při vymýšlení programů.
V následujících odstavcích tohoto textu vám představíme lokality, které jsme si vybrali pro bližší prozkoumání, a zároveň některé živočichy, které se nám na těchto lokalitách podařilo najít.
Měli jsme to štěstí, že hned první ekosystém, který jsme se na expedici rozhodli zkoumat, byl nesmírně zajímavý. Jednalo se o louku a les u rozcestníku Na Šembeře a doslova do klína nám zde spadl samec roháče obecného. Tento dobře známý druh brouka se proslavil svými monstrózními kusadly, která samci používají hlavně v době páření k souboji o samice. Zároveň se jedná o vůbec největšího brouka v Evropě.
Neméně zábavné pro nás bylo prozkoumat okolí rybníku Podviňák, kde jsme kromě mnoha dalších druhů živočichů našli běžníka skvostného. Běžník skvostný je pavouk žijící spíše v teplejších oblastech Čech a je typický velkou černou skvrnou na zadečku.
Ve vodách Chototínského rybníka jsme zase objevili největší ploštici České Republiky: jehlanku válcovitou. Ta je kromě své velikosti zajímavá svým způsobem dýchání – používá jakýsi šnorchl, který má umístěný na zadečku.
V okolí Nouzovských rybníku jsme našli opravdu hodně tvorů, ale pokud bychom se měli věnovat jen jednomu z nich, určitě by to byla zlatoočka obecná, konkrétně její larva. Ty mají obrovská tykadla a živí se mšicemi.
Nesmírně zajímavé byl z mnoha ohledů i Bobešův rybník. Byli zde například pulci: domníváme se, že se jednalo o ropuchu obecnou.
V neposlední řadě tu máme dvě lokality, které pro nás byly ze všech nejzajímavější. Jedná se o okolí Šembery a Mlýnského rybníka. Z mnoha zajímavých druhů, na které jsme na Šembeře narazili, stojí za to vypíchnout ploštěnky, motýla zelenopláštníka a drabčíka břehového. U Mlýnského rybníku bychom rádi zdůraznili výskyt poláka, volavky, užovky, skákavky měděné a křižáka červeného. Tyto dvě lokality jsme si vybrali pro přípravu vzdělávacích aktivit pro ekocentrum Vrátkov. Jejich součástí je třeba chytání a pozorování nalezených živočichů, nebo aktivita, při které děti napodobují skákání pavouků skákavek. Děti se také naučí, jak od sebe rozpoznat některé živočichy a rostliny. Aktivity z připravených programů jsme poprvé vyzkoušeli v červnu na dnu otevřených dveří ve Vrátkově a programy jsme dali k dispozici ekocentru ve Vrátkově ve formě textového dokumentu.
Důležitou součástí naší expedice bylo i celkové soužití s přírodou.
Byli jsme ve dne v noci venku, nejčastěji v lesích. Spali jsme vždy pod širákem a vařili si na ohni. Byli jsme vnímaví k tomu, co se kolem nás děje a co je kde zajímavého nebo krásného. Když jsme zrovna nezkoumali nebo nespali, byli jsme na cestě. Mezi jednotlivými lokalitami jsme vždy chodili pěšky a celou expedici jsme si náležitě užili.
Abychom zefektivnili naší práci v terénu, rozdělili jsme se na menší části podle tématu bádání: byla to entomologie (hmyz), arachnologie (pavouci), hydrobiologie (vodní živočichové), ornitologie (ptáci) a botanika (rostliny). Přesto, že se každý věnoval trochu jinému tématu, postup, který každá skupina používala, byl podobný. Nejdůležitější bylo najít živočichy a rostliny, kteří na zkoumaném území žijí. Zatímco pro sběr hmyzu a pavouků se používaly převážně smýkačky, ornitologové používali pro vyhledávání ptáků dalekohledy a hydrobiologové využívali ke stejnému účelu cedníky a pinzety. Nakonec bylo potřeba nalezené tvory určit, k čemuž jsme používali různé atlasy a klíče. Kromě toho jsme si nálezy vyfotili a zaznamenali do zápisníku pro pozdější použití při vymýšlení programů.
V následujících odstavcích tohoto textu vám představíme lokality, které jsme si vybrali pro bližší prozkoumání, a zároveň některé živočichy, které se nám na těchto lokalitách podařilo najít.
Měli jsme to štěstí, že hned první ekosystém, který jsme se na expedici rozhodli zkoumat, byl nesmírně zajímavý. Jednalo se o louku a les u rozcestníku Na Šembeře a doslova do klína nám zde spadl samec roháče obecného. Tento dobře známý druh brouka se proslavil svými monstrózními kusadly, která samci používají hlavně v době páření k souboji o samice. Zároveň se jedná o vůbec největšího brouka v Evropě.
Neméně zábavné pro nás bylo prozkoumat okolí rybníku Podviňák, kde jsme kromě mnoha dalších druhů živočichů našli běžníka skvostného. Běžník skvostný je pavouk žijící spíše v teplejších oblastech Čech a je typický velkou černou skvrnou na zadečku.
Ve vodách Chototínského rybníka jsme zase objevili největší ploštici České Republiky: jehlanku válcovitou. Ta je kromě své velikosti zajímavá svým způsobem dýchání – používá jakýsi šnorchl, který má umístěný na zadečku.
V okolí Nouzovských rybníku jsme našli opravdu hodně tvorů, ale pokud bychom se měli věnovat jen jednomu z nich, určitě by to byla zlatoočka obecná, konkrétně její larva. Ty mají obrovská tykadla a živí se mšicemi.
Nesmírně zajímavé byl z mnoha ohledů i Bobešův rybník. Byli zde například pulci: domníváme se, že se jednalo o ropuchu obecnou.
V neposlední řadě tu máme dvě lokality, které pro nás byly ze všech nejzajímavější. Jedná se o okolí Šembery a Mlýnského rybníka. Z mnoha zajímavých druhů, na které jsme na Šembeře narazili, stojí za to vypíchnout ploštěnky, motýla zelenopláštníka a drabčíka břehového. U Mlýnského rybníku bychom rádi zdůraznili výskyt poláka, volavky, užovky, skákavky měděné a křižáka červeného. Tyto dvě lokality jsme si vybrali pro přípravu vzdělávacích aktivit pro ekocentrum Vrátkov. Jejich součástí je třeba chytání a pozorování nalezených živočichů, nebo aktivita, při které děti napodobují skákání pavouků skákavek. Děti se také naučí, jak od sebe rozpoznat některé živočichy a rostliny. Aktivity z připravených programů jsme poprvé vyzkoušeli v červnu na dnu otevřených dveří ve Vrátkově a programy jsme dali k dispozici ekocentru ve Vrátkově ve formě textového dokumentu.
Důležitou součástí naší expedice bylo i celkové soužití s přírodou.
Byli jsme ve dne v noci venku, nejčastěji v lesích. Spali jsme vždy pod širákem a vařili si na ohni. Byli jsme vnímaví k tomu, co se kolem nás děje a co je kde zajímavého nebo krásného. Když jsme zrovna nezkoumali nebo nespali, byli jsme na cestě. Mezi jednotlivými lokalitami jsme vždy chodili pěšky a celou expedici jsme si náležitě užili.
Veronika Žemličková