Stopy dávné minulosti – archeologický průzkum středověkých vesnic s vyžitím výskytu měkkýšů a synantropních rostlin
Archeologická skupina je na expedici Přírodní školy už tradicí. Tentokrát jsme v průběhu pěti dnů byli na čtyřech lokalitách (Dolánky, Janovice, Lažany, a klášter v Klášterní Skalici) v okolí Českého Brodu, které byly zajímavé tím, že zanikly již ve středověku. Naše expediční skupina byla rozdělena do tří podskupin, které zkoumaly zaniklé obce pomocí různých metod. Probíhal sběr artefaktů, dokumentace lokalit pomocí plánků a fotografií, hledání měkkýšů a zkoumání rostlin.
Cílem archeologické skupiny bylo zdokumentovat danou lokalitu a pokusit se o její rekonstrukci. Na lokalitě jsme vždy změřili terénní nerovnosti (např. valy, prohlubně, aj.), podle měření jsme sestavili plánek. Podle plánků zaniklé vesnici Lažany, kterou jsme zdokumentovali v terénu, jsme v Praze provedli 3D rekonstrukci v programu Sketch Up. Také jsme sbírali artefakty, které ukazují na dřívější osídlení, například v zaniklé vesnici Lažany jsme nalezli několik desítek střepů, které nebyly glazovány a neměly pravidelnou tloušťku, takže nebyly tvořeny na hrnčířském kruhu. Podle pana archeologa Jana Havrdy, se kterým jsme nálezy konzultovali, se může jednat o artefakty až z doby 13. – 14. století.
Ve výzkumu měkkýšů jsme navázali na dvě předešlé expedice, ve kterých jsme zjistili, že výskyt měkkýšů na kyselém podloží (které bylo i na všech námi zkoumaných lokalitách) je závislý na lidském osídlení, protože měkkýši na stavbu své schránky potřebují vápník, který se vyskytuje ve stavebních materiálech (např. malty a omítky). Na minulých expedicích jsme zkoumali obce zaniklé v 19. - 20. století a zajímalo nás, jestli tato metoda může být aplikovaná i na starší lokality. Na zkoumaných lokalitách jsme vždy vytyčili nejméně dva čtverce o straně cca 20 metrů, jeden v oblasti zaniklé vesnice a druhý kontrolní mimo ni. V každém čtverci jsme provedli čtyři odběry hrabanky, kterou jsme prosívali a hledali v ní měkkýše. Celkem jsme našli pouze čtyři měkkýše, všechny v zaniklé vesnici Lažany. Podle pana archeologa Jana Havrdy je to způsobeno tím, že vesnice Lažany byla bohatší než ostatní zkoumané lokality. V Lažanech se nacházela tvrz, což je známka bohatství, takže je pravděpodobné, že si obyvatelé Lažan mohli dovolit vápennou maltu ke stavbě svých obydlí (jinak se jako spojovací materiál používala hlína nebo jíl). Závěr je takový, že výskyt měkkýšů ukazuje na dřívější osídlení i po cca šesti stoletích po zániku obce, i když výskyt měkkýšů je výrazně nižší než na lokalitách obcí z 19. -20. století.
Další metoda, pomocí které jsme zkoumali lokality, byl botanický výzkum. V rámci botanického výzkumu jsme si vytyčili několik čtverců, které byly na specifických místech v rámci lokality, např. val, zídka nebo pozůstatek domu. V každém čtverci jsme zkoumali přítomné druhy rostlin a jejich pokryvnost, vše jsme zapisovali do tabulek. Chtěli jsme zjistit, jestli existuje závislost rostlin na dřívějším osídlení, tedy jestli se liší druhové zastoupení a celková diverzita na zkoumaných místech v lokalitě a mimo ni. V Lažanech jsme z druhů, které souvisely s činností člověka, našli lípu a hloh, které byly v minulosti využívané jako léčivé rostliny, a v Lažanech a v Dolánkách také barvínek menší, který byl vysazován v okolí cest. Na všech lokalitách jsme pozorovali výskyt ruderálních rostlin (svízel, kopřiva), tedy rostlin, jež ke svému životu potřebují dusičnany, které produkuje člověk. Podařilo se nám najít souvislost mezi dřívějším osídlením a výskytem rostlin, neboť na místech zaniklých obcí byla větší biodiverzita, což pravděpodobně souvisí s činností člověka.
Cílem archeologické skupiny bylo zdokumentovat danou lokalitu a pokusit se o její rekonstrukci. Na lokalitě jsme vždy změřili terénní nerovnosti (např. valy, prohlubně, aj.), podle měření jsme sestavili plánek. Podle plánků zaniklé vesnici Lažany, kterou jsme zdokumentovali v terénu, jsme v Praze provedli 3D rekonstrukci v programu Sketch Up. Také jsme sbírali artefakty, které ukazují na dřívější osídlení, například v zaniklé vesnici Lažany jsme nalezli několik desítek střepů, které nebyly glazovány a neměly pravidelnou tloušťku, takže nebyly tvořeny na hrnčířském kruhu. Podle pana archeologa Jana Havrdy, se kterým jsme nálezy konzultovali, se může jednat o artefakty až z doby 13. – 14. století.
Ve výzkumu měkkýšů jsme navázali na dvě předešlé expedice, ve kterých jsme zjistili, že výskyt měkkýšů na kyselém podloží (které bylo i na všech námi zkoumaných lokalitách) je závislý na lidském osídlení, protože měkkýši na stavbu své schránky potřebují vápník, který se vyskytuje ve stavebních materiálech (např. malty a omítky). Na minulých expedicích jsme zkoumali obce zaniklé v 19. - 20. století a zajímalo nás, jestli tato metoda může být aplikovaná i na starší lokality. Na zkoumaných lokalitách jsme vždy vytyčili nejméně dva čtverce o straně cca 20 metrů, jeden v oblasti zaniklé vesnice a druhý kontrolní mimo ni. V každém čtverci jsme provedli čtyři odběry hrabanky, kterou jsme prosívali a hledali v ní měkkýše. Celkem jsme našli pouze čtyři měkkýše, všechny v zaniklé vesnici Lažany. Podle pana archeologa Jana Havrdy je to způsobeno tím, že vesnice Lažany byla bohatší než ostatní zkoumané lokality. V Lažanech se nacházela tvrz, což je známka bohatství, takže je pravděpodobné, že si obyvatelé Lažan mohli dovolit vápennou maltu ke stavbě svých obydlí (jinak se jako spojovací materiál používala hlína nebo jíl). Závěr je takový, že výskyt měkkýšů ukazuje na dřívější osídlení i po cca šesti stoletích po zániku obce, i když výskyt měkkýšů je výrazně nižší než na lokalitách obcí z 19. -20. století.
Další metoda, pomocí které jsme zkoumali lokality, byl botanický výzkum. V rámci botanického výzkumu jsme si vytyčili několik čtverců, které byly na specifických místech v rámci lokality, např. val, zídka nebo pozůstatek domu. V každém čtverci jsme zkoumali přítomné druhy rostlin a jejich pokryvnost, vše jsme zapisovali do tabulek. Chtěli jsme zjistit, jestli existuje závislost rostlin na dřívějším osídlení, tedy jestli se liší druhové zastoupení a celková diverzita na zkoumaných místech v lokalitě a mimo ni. V Lažanech jsme z druhů, které souvisely s činností člověka, našli lípu a hloh, které byly v minulosti využívané jako léčivé rostliny, a v Lažanech a v Dolánkách také barvínek menší, který byl vysazován v okolí cest. Na všech lokalitách jsme pozorovali výskyt ruderálních rostlin (svízel, kopřiva), tedy rostlin, jež ke svému životu potřebují dusičnany, které produkuje člověk. Podařilo se nám najít souvislost mezi dřívějším osídlením a výskytem rostlin, neboť na místech zaniklých obcí byla větší biodiverzita, což pravděpodobně souvisí s činností člověka.
Během expedice se nám podařilo prozkoumat čtyři lokality, na nichž jsme ověřily hypotézu o výskytu měkkýšů, a to i v případě lokalit, které zanikly před mnohem delší dobou než lokality z minulých expedic. Také jsme ověřili, že na všech lokalitách je větší biodiverzita rostlin a vyskytují se zde typické synantropní druhy. Pro všechny lokality jsme vytvořili plánek a provedli fotodokumentaci. Splnili jsme tedy všechny námi zvolené cíle. Během týdnu práce se nám podařilo prohloubit naše zkušenosti v archeologické práci a spolupráci v rámci týmu.
Jaroslav Janda, Adam karim Issa, Ondřej kučera