Na expedici jsme se věnovali aktuálnímu tématu, které je momentálně středem pozornosti a denně se objevuje v médiích. Chtěli jsme zjistit názory lidí – proč se chtějí a nechtějí očkovat. Proto jsme se rozhodli vytvořit dva typy dotazníků, elektronický a papírový. Během pěti dnů jsme v okolí Českého Brodu ve Středočeském kraji rozdávali dotazníky. Výsledky jsme následně zpracovali a vytvořili jsme grafy. Tyto grafy předáme sdružení „Mladí praktici“ a „Medici pro očkování“, kteří naše výsledky použijí jako podklad očkovací kampaně.
Co nás zajímalo?
Před terénní částí našeho výzkumu jsme sbírali odpovědi na otázky v dotazníku formou osobního dotazování v Praze, po dobu 2 dnů. Konkrétně na metru Budějovická, Pankrác, v Holešovicích, Chodově a Letné. Na českobrodsku jsme rozdávali 5 dní a to v 11 městech a vesnicích. Navštívili jsme tato města: Říčany, Úvaly, Kostelec nad Černými lesy, Kouřim a Český Brod. Z vesnic to jsou: Mukařov, Doubravčice, Jevany, Liblice, Škvorec, Kozojedy. Odpovědi jsme získávali od kolemjdoucích, kterých jsme se ptali na otázky z předem připraveného dotazníku, do kterého jsme si zaznamenávali odpovědi. Vyplnění jednoho dotazníku trvalo kolem 2 minut.
Z grafu vyplývá, že pouze 26 % respondentů se nechce nechat očkovat. Bylo to poměrně překvapivé, předpokládali jsme, že to bude větší počet osob. Avšak i podle nových profesionálních průzkumů se ukazuje, že lidí, kteří se nechtějí očkovat, ubývá a shodují se s našimi výsledky.
Z grafu 2 je zřejmé, že Pfizer převažuje. Avšak když se podíváme na vakcíny, o které není takový zájem, tak druhá nejvíce podávaná vakcína je Moderna. To je zapříčiněno tím, že se hodně očkovala v první fázi očkování a lidé ji upřednostňovali před Astra Zenecou. Jelikož média jsou plná tématu covidu a ta zmínila, že Astra Zeneca, má silnější reakci, což nutně nemusí být pravda, protože každý na vakcínu reaguje jinak. Avšak lidé se toho chytili a prakticky Astra Zenecu nikdo nechtěl. Avšak to neplatí o Pfizer, který se takové veřejné kritice vyhnul, a tak je v České republice podáván nejvíce. Mimo jiné je i podle lékařských analýz nejspolehlivější, což může být také jeden z důvodů, proč ho lidé preferují.
Z grafu 3 Je zřejmé, že nejvyšší počet lidí, kteří se chtějí nechat očkovat, je ve věkové kategorii 41 - 50 let. Zároveň je to jedna ze skupin, kde je nejvíce zastoupeno procento lidí, kteří se nechtějí očkovat. Je to tím, že v této věkové kategorii máme nejvíce respondentů. Naopak, když se podíváte na starší skupinu obyvatel, tak sice je v těchto kategoriích méně naočkovaných, ale také je zde úplně nejmenší skupina těch, kteří se očkovat nechtějí. Myslíme si, že je to tím, že starší lidé si nechávají hodně domluvit od svých praktických lékařů a mnohdy je to jejich jediný důvěryhodný zdroj informací, kterým věří.
Velmi důležitou otázkou bylo, jaké jsou hlavní příčiny, že se lidé nechtějí nechat očkovat. Výsledky zachycuje graf 4.
Na otázku proč se lidé nechtějí očkovat, lidé nejčastěji (36 %) uváděli jako důvod, že mají nedůvěru k vakcínám, například z důvodu jejich rychlého vyvinutí a bojí se vedlejších účinků. Druhým nejčastějším důvodem bylo, že vakcíny pro danou osobu nemají žádný přínos. To lidé uváděly v 29 % případů.
Z grafu 5 je zřejmé, že nejčastějším důvodem, proč se lidé chtěli očkovat, je kvůli ochraně před nemocí s 56 %. Druhým nejčastějším důvodem bylo kvůli rodině a blízkým, což uvádělo 29 % respondentů.
Na počátku výzkumu jsme měli hypotézu, že názory lidí se budou dramaticky lišit mezi Prahou a vesnicemi, což se ale nepotvrdilo. Překvapivě nám vyšlo, že lidé mají podobné názory, i když bydlí v různě velkých obcích. Je velmi pravděpodobné, že jelikož jsme se ptali ve vesnicích a malých městech v dojezdové vzdálenosti do Prahy, nemají odlišný názor, protože řada z nich v Praze pracuje, studuje apod. Kdybychom prováděli náš výzkum mezi kraji, myslíme si, že bychom získali odlišné výsledky, avšak to nebylo v našich možnostech.
Co nás zajímalo?
- Kolik respondentů se chce / nechce očkovat?
- Jak souvisí ochota se očkovat se vzděláním?
- Jak souvisí ochota se očkovat s věkem?
- Jak souvisí ochota se očkovat s bydlištěm (Praha, malé město, vesnice)?
- Jaké jsou nejčastější důvody, proč se lidé chtějí nechat očkovat?
- Jaké jsou nejčastější důvody, proč se lidé nechtějí nechat očkovat?
Metodika
Ještě před samotným zkoumáním jsme si každý vytvořil určité předběžné hypotézy, které se nám v průběhu výzkumu potvrzovaly či vyvracely. Na jejich základě jsme sestavili dotazník o 10 otázkách.Před terénní částí našeho výzkumu jsme sbírali odpovědi na otázky v dotazníku formou osobního dotazování v Praze, po dobu 2 dnů. Konkrétně na metru Budějovická, Pankrác, v Holešovicích, Chodově a Letné. Na českobrodsku jsme rozdávali 5 dní a to v 11 městech a vesnicích. Navštívili jsme tato města: Říčany, Úvaly, Kostelec nad Černými lesy, Kouřim a Český Brod. Z vesnic to jsou: Mukařov, Doubravčice, Jevany, Liblice, Škvorec, Kozojedy. Odpovědi jsme získávali od kolemjdoucích, kterých jsme se ptali na otázky z předem připraveného dotazníku, do kterého jsme si zaznamenávali odpovědi. Vyplnění jednoho dotazníku trvalo kolem 2 minut.
Co jsme zjistili?
Za celou dobu jsme získali 1054 vyplněných dotazníků, což je počet, se kterým se dají získat solidní výsledky. Všechny vyplněné dotazníky jsme zadali a následně vyhodnotili v programu Microsoft. Výsledkem byly grafy, které níže popisujeme. Dohromady jsme se zeptali 592 žen a 458 mužů. Z toho 337 lidí mělo SŠ s maturitou, 284 s VŠ a 199 s SŠ bez maturity. Zbytek lidí mělo pouze základní, či neukončené vzdělání.
Z grafu 2 je zřejmé, že Pfizer převažuje. Avšak když se podíváme na vakcíny, o které není takový zájem, tak druhá nejvíce podávaná vakcína je Moderna. To je zapříčiněno tím, že se hodně očkovala v první fázi očkování a lidé ji upřednostňovali před Astra Zenecou. Jelikož média jsou plná tématu covidu a ta zmínila, že Astra Zeneca, má silnější reakci, což nutně nemusí být pravda, protože každý na vakcínu reaguje jinak. Avšak lidé se toho chytili a prakticky Astra Zenecu nikdo nechtěl. Avšak to neplatí o Pfizer, který se takové veřejné kritice vyhnul, a tak je v České republice podáván nejvíce. Mimo jiné je i podle lékařských analýz nejspolehlivější, což může být také jeden z důvodů, proč ho lidé preferují.
Z grafu 3 Je zřejmé, že nejvyšší počet lidí, kteří se chtějí nechat očkovat, je ve věkové kategorii 41 - 50 let. Zároveň je to jedna ze skupin, kde je nejvíce zastoupeno procento lidí, kteří se nechtějí očkovat. Je to tím, že v této věkové kategorii máme nejvíce respondentů. Naopak, když se podíváte na starší skupinu obyvatel, tak sice je v těchto kategoriích méně naočkovaných, ale také je zde úplně nejmenší skupina těch, kteří se očkovat nechtějí. Myslíme si, že je to tím, že starší lidé si nechávají hodně domluvit od svých praktických lékařů a mnohdy je to jejich jediný důvěryhodný zdroj informací, kterým věří.
Velmi důležitou otázkou bylo, jaké jsou hlavní příčiny, že se lidé nechtějí nechat očkovat. Výsledky zachycuje graf 4.
Na otázku proč se lidé nechtějí očkovat, lidé nejčastěji (36 %) uváděli jako důvod, že mají nedůvěru k vakcínám, například z důvodu jejich rychlého vyvinutí a bojí se vedlejších účinků. Druhým nejčastějším důvodem bylo, že vakcíny pro danou osobu nemají žádný přínos. To lidé uváděly v 29 % případů.
Z grafu 5 je zřejmé, že nejčastějším důvodem, proč se lidé chtěli očkovat, je kvůli ochraně před nemocí s 56 %. Druhým nejčastějším důvodem bylo kvůli rodině a blízkým, což uvádělo 29 % respondentů.
Na počátku výzkumu jsme měli hypotézu, že názory lidí se budou dramaticky lišit mezi Prahou a vesnicemi, což se ale nepotvrdilo. Překvapivě nám vyšlo, že lidé mají podobné názory, i když bydlí v různě velkých obcích. Je velmi pravděpodobné, že jelikož jsme se ptali ve vesnicích a malých městech v dojezdové vzdálenosti do Prahy, nemají odlišný názor, protože řada z nich v Praze pracuje, studuje apod. Kdybychom prováděli náš výzkum mezi kraji, myslíme si, že bychom získali odlišné výsledky, avšak to nebylo v našich možnostech.
Na otázku odkud čerpají informace o covidu nám více než 50 % respondentů odpovědělo, že čerpají z televize nebo rádia. Druhým nejvíce využívaným zdrojem informací bylo internetové zpravodajství, ze kterých čerpá 39 % respondentů.
Co se týká důvěryhodnosti zdrojů, tak nám lidé nejvíce odpovídali, že nejvíce věří odborníkům. Což odpovědělo 36 % respondentů. Druhým nejdůvěryhodnějším zdrojem byli praktičtí lékaři s 19 %. Ty využívá hlavně starší generace, jak jsme psali již výše.
Avšak pojem odborníci je velmi široké téma, protože každý odborník má jiný názor. Z informačních zdrojů, jako je televize, internetové zpravodajství a tisk, není jasné, v čem se odborníci shodují a v čem zase ne. To poukazuje opět na velmi zmatenou situaci. S týmž jsme se mnohokrát setkávali v terénu, tj. že lidé si nejsou situací jisti, a že neví, jestli se mají očkovat, nebo ne.
Např. v USA mají očkovaní lidé slevy v obchodech, na Slovensku funguje očkovací loterie apod., což může přinutit určitou skupinu lidí nechat se očkovat. Avšak v Čechách nic takového není. Česká vláda se samozřejmě snaží, aby se proočkovala většina populace ČR, což vede k návratu původního stylu života, ale přesto zůstává významná část populace nenaočkovaná.
Jelikož nám vyšlo, že nejvíce lidí čerpá informace z televize nebo rádia a zároveň, že lidé nejvíce důvěřují odborníkům, navrhujeme, aby právě v těchto médiích odborníci jednoduše a srozumitelně vysvětlovali, proč je očkování důležité, a opírali se o fakta. A zároveň aby vyvraceli nejčastější obavy z očkování, kvůli kterým se bojí řada lidí na očkování zaregistrovat. Zároveň by bylo důležité, aby se odborníci sjednotili a prosazovali stejný názor. Tím pádem nebudou lidé tolik zmateni a udělají si pevný názor i oni.
Z našeho výzkumu jsme získali i plno zkušeností a zlepšili řadu dovedností, jako jsou například dovednosti v plánování, komunikační dovednosti a respektující přístup k lidem. Jsme rádi, že jsme si mohli tento kvantitativní výzkum vyzkoušet, a doufáme, že naše výsledky budou v budoucnu užitečné. Nakonec bychom chtěli poděkovat MUDr. Vojtěchu Muchovi a RNDr. Martinu Sládečkovi za odbornou pomoc s přípravou a vyhodnocením průzkumu, bez kterých bychom to měli mnohem těžší.
Co se týká důvěryhodnosti zdrojů, tak nám lidé nejvíce odpovídali, že nejvíce věří odborníkům. Což odpovědělo 36 % respondentů. Druhým nejdůvěryhodnějším zdrojem byli praktičtí lékaři s 19 %. Ty využívá hlavně starší generace, jak jsme psali již výše.
Avšak pojem odborníci je velmi široké téma, protože každý odborník má jiný názor. Z informačních zdrojů, jako je televize, internetové zpravodajství a tisk, není jasné, v čem se odborníci shodují a v čem zase ne. To poukazuje opět na velmi zmatenou situaci. S týmž jsme se mnohokrát setkávali v terénu, tj. že lidé si nejsou situací jisti, a že neví, jestli se mají očkovat, nebo ne.
Co dál?
Očkování je samozřejmě velmi prospěšné pro návrat do normálu a nechat se očkovat má hodně výhod, jak uváděli i respondenti (ochrana před covidem, nemusí se do karantény, nemusí se denně testovat před vstupem do uzavřené budovy), avšak mnoho lidí se nechce nechat očkovat, jak jsme avizovali již dříve.Např. v USA mají očkovaní lidé slevy v obchodech, na Slovensku funguje očkovací loterie apod., což může přinutit určitou skupinu lidí nechat se očkovat. Avšak v Čechách nic takového není. Česká vláda se samozřejmě snaží, aby se proočkovala většina populace ČR, což vede k návratu původního stylu života, ale přesto zůstává významná část populace nenaočkovaná.
Jelikož nám vyšlo, že nejvíce lidí čerpá informace z televize nebo rádia a zároveň, že lidé nejvíce důvěřují odborníkům, navrhujeme, aby právě v těchto médiích odborníci jednoduše a srozumitelně vysvětlovali, proč je očkování důležité, a opírali se o fakta. A zároveň aby vyvraceli nejčastější obavy z očkování, kvůli kterým se bojí řada lidí na očkování zaregistrovat. Zároveň by bylo důležité, aby se odborníci sjednotili a prosazovali stejný názor. Tím pádem nebudou lidé tolik zmateni a udělají si pevný názor i oni.
Z našeho výzkumu jsme získali i plno zkušeností a zlepšili řadu dovedností, jako jsou například dovednosti v plánování, komunikační dovednosti a respektující přístup k lidem. Jsme rádi, že jsme si mohli tento kvantitativní výzkum vyzkoušet, a doufáme, že naše výsledky budou v budoucnu užitečné. Nakonec bychom chtěli poděkovat MUDr. Vojtěchu Muchovi a RNDr. Martinu Sládečkovi za odbornou pomoc s přípravou a vyhodnocením průzkumu, bez kterých bychom to měli mnohem těžší.
Jan Melišík a Adam Pochman