Jako ve všem i problematika národního parku (NP) má dvě strany, které proti sobě vedou válku. Na jedné straně stojí Ministerstvo životního prostředí, správa CHKO Křivoklátsko a další, kteří tvrdí, že je nutné změnit styl ochrany přírody, a tedy místo hospodaření ji ponechat přirozeným procesům.
Objevují se zde i systémové problémy, které trápí celou republiku. To je například přemnožená zvěř, kvůli které se nemůže les přirozeně obnovovat. NP by měl k její redukci přispět. Na území NP by tak vznikla jedna velká honitba, kde by fungovali profesionální myslivci a lovci zaměstnaní národním parkem. Tím by však Lesy ČR přišly asi o sedm honiteb, které pronajímají soukromníkům za nemalé peníze. Peníze z honiteb tvoří nemalou část jejich příjmů.
Proti zřízení NP jsou i místní lidé, pro které by se nemělo prakticky nic změnit, pokud nepracují v lese. Ale ani v tomto případě se nejedná o zásadní problém, jelikož na výběr pracovníků do nového národního parku by se mohli přihlásit i zaměstnanci, kteří již v tomto regionu pracovali. Tuto skupinu však zastupuje občanská iniciativa „Otevřené Křivoklátsko”. Otevřené Křivoklátsko vytvořilo petici proti národnímu parku a má velmi přehledné webové stránky, na kterých jsme mimo jiné narazili i na zavádějící informace. Na druhé straně stojí web, Křivoklátsko si národní park zaslouží”, kde najdeme informace od Středočeského kraje. Se stránkami Otevřeného Křivoklátska se však po grafické stránce nedají srovnávat.
A kolik lidí je tedy skutečně proti národnímu parku? V grafu 1 (celkem 553 respondentů) si můžeme všimnout, že názory jsou velmi vyrovnané. Je to způsobeno tím, že se mísí názory lidí, co bydlí v okresních městech a lidí, co bydlí v bezprostřední blízkosti. Čím blíže jsme se ptali, tím byli lidé více proti zřízení NP. Což je jasně vidět na grafu 2 (celkem 114 respondentů, Broumy, Kublov, Karlova Ves, Zbečno, Křivoklát, Roztoky). Lidé v těchto obcích se nejvíce bojí omezení pohybu a také jim přijde ochrana již dostatečná. Naopak obyvatelé okresních měst jako hlavní důvody proč ano uvádí, že je potřeba větší ochrana přírody.
Překvapilo nás, že míra angažovanosti na grafu č.4 ve vybraných obcích je pouze 36 %. Což z médií, jak o tom informují, se nezainteresovanému člověku může zdát pravý opak. Údaje ve studii ČZU i výroky odpůrců parku uvádějí, že občané park nechtějí - často se ale do takového šetření zapojují jen ti, kteří odmítají park a jsou aktivní. V našem výzkumu veřejného mínění jsme respondenty vybírali náhodně. Vyšlo nám, že 60 % obyvatel, kterých se zřízení přímo dotýká, se nijak neangažuje.
Podle toho jaké informace jsme nasbírali od lidí, je v regionu názorovou autoritou i lesnický park Křivoklátsko, v jehož čele stojí lesník Miroslav Pecha mladší. Ten ve zřizování parku nevidí nic pozitivního, jelikož by ohrozil existenci Lesnického parku, který by tak přišel o značnou část dnes obhospodařovaného lesa.
Překvapilo nás, že míra angažovanosti na grafu 4 (celkem 114 respondentů) ve vybraných obcích je pouze 36 %. Což z médií, jak o tom informují, se nezainteresovanému člověku může zdát pravý opak. Údaje ve studii ČZU i výroky odpůrců parku uvádějí, že občané park nechtějí - často se ale do takového šetření zapojují jen ti, kteří odmítají park a jsou aktivní. V našem výzkumu veřejného mínění jsme respondenty vybírali náhodně. Vyšlo nám, že 60 % obyvatel, kterých se zřízení přímo dotýká, se nijak neangažuje.
Podle toho jaké informace jsme nasbírali od lidí, je v regionu názorovou autoritou i lesnický park Křivoklátsko, v jehož čele stojí lesník Miroslav Pecha mladší. Ten ve zřizování parku nevidí nic pozitivního, jelikož by ohrozil existenci Lesnického parku, který by tak přišel o značnou část dnes obhospodařovaného lesa.
Ministerstvo životního prostředí sice jednalo se starosty dotčených obcí, ale je pravděpodobné, že někteří z nich do informací promítli svůj názor a tím mohli ovlivnit názory občanů.
Je tedy zisk z těžby dřeva a honiteb důležitější než zachování kousku přírody pro další generace?
Otázkou tedy zůstává, chceme využívat les pro těžbu dřeva, nebo ho ponechat přírodním procesům, aby lépe vzdoroval klimatickým změnám? Na to si každý musí odpovědět sám.
Objevují se zde i systémové problémy, které trápí celou republiku. To je například přemnožená zvěř, kvůli které se nemůže les přirozeně obnovovat. NP by měl k její redukci přispět. Na území NP by tak vznikla jedna velká honitba, kde by fungovali profesionální myslivci a lovci zaměstnaní národním parkem. Tím by však Lesy ČR přišly asi o sedm honiteb, které pronajímají soukromníkům za nemalé peníze. Peníze z honiteb tvoří nemalou část jejich příjmů.
A kolik lidí je tedy skutečně proti národnímu parku? V grafu 1 (celkem 553 respondentů) si můžeme všimnout, že názory jsou velmi vyrovnané. Je to způsobeno tím, že se mísí názory lidí, co bydlí v okresních městech a lidí, co bydlí v bezprostřední blízkosti. Čím blíže jsme se ptali, tím byli lidé více proti zřízení NP. Což je jasně vidět na grafu 2 (celkem 114 respondentů, Broumy, Kublov, Karlova Ves, Zbečno, Křivoklát, Roztoky). Lidé v těchto obcích se nejvíce bojí omezení pohybu a také jim přijde ochrana již dostatečná. Naopak obyvatelé okresních měst jako hlavní důvody proč ano uvádí, že je potřeba větší ochrana přírody.
Překvapilo nás, že míra angažovanosti na grafu č.4 ve vybraných obcích je pouze 36 %. Což z médií, jak o tom informují, se nezainteresovanému člověku může zdát pravý opak. Údaje ve studii ČZU i výroky odpůrců parku uvádějí, že občané park nechtějí - často se ale do takového šetření zapojují jen ti, kteří odmítají park a jsou aktivní. V našem výzkumu veřejného mínění jsme respondenty vybírali náhodně. Vyšlo nám, že 60 % obyvatel, kterých se zřízení přímo dotýká, se nijak neangažuje.
Podle toho jaké informace jsme nasbírali od lidí, je v regionu názorovou autoritou i lesnický park Křivoklátsko, v jehož čele stojí lesník Miroslav Pecha mladší. Ten ve zřizování parku nevidí nic pozitivního, jelikož by ohrozil existenci Lesnického parku, který by tak přišel o značnou část dnes obhospodařovaného lesa.
Překvapilo nás, že míra angažovanosti na grafu 4 (celkem 114 respondentů) ve vybraných obcích je pouze 36 %. Což z médií, jak o tom informují, se nezainteresovanému člověku může zdát pravý opak. Údaje ve studii ČZU i výroky odpůrců parku uvádějí, že občané park nechtějí - často se ale do takového šetření zapojují jen ti, kteří odmítají park a jsou aktivní. V našem výzkumu veřejného mínění jsme respondenty vybírali náhodně. Vyšlo nám, že 60 % obyvatel, kterých se zřízení přímo dotýká, se nijak neangažuje.
Ministerstvo životního prostředí sice jednalo se starosty dotčených obcí, ale je pravděpodobné, že někteří z nich do informací promítli svůj názor a tím mohli ovlivnit názory občanů.
Je tedy zisk z těžby dřeva a honiteb důležitější než zachování kousku přírody pro další generace?
