Jakkoli by se měl odborný článek zdržovat citů, vědecky
striktně vynechat emoce by v tomto případě mohlo vést k podobným ztrátám, jako
když se ze zvonu vyndá srdce. Protože slyšet, jak se varhanní stroj zmocňuje
prostoru, s jakou energií tuna zvonoviny prosviští vzduchem a rozezní celou
zvonici - to jsou okamžiky, které jsou na emocích postavené. Právě síla těchto
chvil je něco, co nás k naší práci vedlo. Ale součástí našeho projektu byl i
systematický přístup k věci a oběma nástrojům, kterým jsme se věnovali - tedy
zvonům a varhanám - jsme se snažili porozumět co nejkomplexněji: pochopit
procesy, které zaručují jejich fungování a poznat jejich historii i současný
stav.
Příprava
Oblast, ve které jsme se pohybovali, je poměrně hustě
osídlená. To znamená velké množství vesnic a zárove i kostelů. Z nich jsme si
vybrali ty, které nám nejvíc vyhovovaly svou lokací a hlavně tím, co skrývaly
uvnitř. Kostely v Tismicích, Českém Brodě, Lstiboři, Štolmíři, Viticích a
Kouřimi se staly našimi cíli.
Přípravný týden jsme naplnili studiem tématu. Navzájem jsme si
prezentovali historii varhan a jejich fungování, stavbu zvonu, základy
fotografie a principy nahrávání zvuku. Nanečisto jsme si vyzkoušeli plánované
techniky dokumentace, frotáž a sádrové odlitky. A také hru na varhany.
Navštívili jsme kostel Panny Marie Vítězné (pražské Jezulátko) a
staroboleslavské kostely Nanebevzetí Panny Marie a sv. Václava, kde právě probíhala
dlouhodobá instalace nových barokních varhan, takže jsme jim mohli nahlédnout
do útrob.
Kontaktovali jsme Štěpána Svobodu (organologa) a Petra Váchu
(kampanologa) z pražské arcidiecéze a navázali s nimi spolupráci, stejně jako
se správci a varhaníky kostelů, které jsme plánovali navštívit. Pan farář
Martin Sklenář z Českého Brodu nám zapůjčil farní kroniky z devatenáctého a
dvacátého století, abychom mohli nahlédnout do historie zvonů během válečných
rekvizic, kvůli kterým spousta zvonů ze zvonic zmizela.
Varhany
Štěpán Svoboda, arcidiecézní organolog, využil naší nabídky
spolupráce a požádal nás, abychom varhany nafotili a pomohli tak s dokumentací
aktuálního stavu nástrojů - doplní tak své archivy a aktualizuje zastaralé
informace.
Naše dokumentace varhan se ale vydala i uměleckou cestou.
Protože hodnota varhan leží v bohatosti jejich zvuku, rozhodli jsme se je
zachytit skrze hudbu. Vybrali jsme si známou a technicky dostupnou barokní
skladbu Canon in D Johanna Pachelbela. V terénu se naši klavírní hráči
vystřídali v nahrávání varhanního partu, takže každý v něm má takříkajíc prsty.
Po návratu do Prahy jsme ho doplnili o nahrávky dalších nástrojů, kterými
vládnou ostatní členové skupinky - zobocová flétna, příčná flétna a housle.
Původně jsme plánovali nahrát ještě jednu skladbu, ale
myšlenky na ni nám z hlavy vytlačil mnohem zajímavější nápad, který nám
takříkajíc spadl do klína. Už předem jsme věděli, že tismický kostel má
rozebrané varhany, protože se čeká na stavbu nových. Co nás ale dopředu
nenapadlo, bylo, že píšťaly, které ležely v bednách všude po zvonici, se dají
rozeznít naším dechem. Varhany, které si už padesát let nezahrály - a už si
nikdy nezahrají - se tak v našich rukou rozezněly ještě jednou při nácviku
mariánské písně napsané přímo pro tismický chrám, kterou jsme posléze zahráli
panu kostelníkovi.
Kromě toho jsme se v návalu náhlé inspirace rozhodli 62 píšťal
přivést zpátky k životu - alespoň virtuálnímu. Nahráli jsme jednotlivě každou z
nich a pomocí počítače a samplovacího softwaru jsme vytvořili virtuální
varhany, na které je možné si na počítači zahrát. Po padesáti letech se tak původní
tismické varhany mohou znovu rozeznít, třeba i ve vašem pokoji.
Na naší cestě jsme zavítali i do kostela ve Štolmíři, který skrývá jedny z nejcennějších varhan v České Republice. Bohužel jsou ve stavu, který hru na ně neumožňuje. Podobně jako celý kostel chátrají, ačkoli místní se snaží vzácnou památku zachránit.
Pokud
chcete podpořit opravy ve Štolmíři, můžete přispět na účet farnosti
4040404040/2700, s variabilním symbolem 90901. Více informací je možné dočíst
se zde: http://www.farnostcbrod.cz/?page_id=1216
Zvony
Ačkoli válečné rekvizice napáchaly na českých zvonicích velkou
škodu, i přes to se skoro všude alespoň jeden zvon zachoval. V zaprášené
zvonici tak třeba ten nejstarší čekal šest set let na naši návštěvu.
Práce se zvonem se odehrávala v několika fázích. Nejprve jsme
ho důkladně nafotili a zkontrolovali, jestli je v pořádku jeho závěs: jestli
drží na svém místě a jestli se srdce kýve jen v požadovaných směrech. Pak jsme
nahráli jeho zvuk. Zabývali jsme se i povrchem zvonu. Ten se tradičně zdobí
texty a reliéfy s náboženskou tématikou. Pomocí metody frotáže, kdy se přenese
text pomocí grafitového prášku na pauzovací papír, jsme byli schopni některé z
nápisů sejmout. Co se týče reliéfů, zvolili jsme techniku tvorby sádrových
odlitků, která se k dokumentaci zvonů tradičně využívala. Vybrali jsme si vždy
jeden reliéf u každého zvonu, očistili ho od prachu a pak jsme ho obtiskli do
plastelíny, kterou jsme nakonec použili jako formu na sádru.
Ve farních kronikách jsme pátrali po osobních pohledech farářů
a správců, kteří byli svědky výše zmíněné rekvizice, a jejich slova, často plná
lítosti, jsme opsali a prezentovali jako historický pramen při veřejné
prezentaci naší práce.
Jakkoli jsou zvony především uměleckými díly, i v
kampanologii, vědě o zvonech, se uplatňuje systematický přístup, který jsme si
také vyzkoušeli. Petr Vácha, kampanolog, který má na starost databázi zvonů v
celé pražské arcidiecézi, nám zpřístupnil své tabulky, takže jsme si mohli
měření zvonu vyzkoušet a posléze porovnat s jeho profesionálními výsledky.
Drobně jsme do této profesionální databáze i přispěli, když jsme ve Lstiboři
našli nedávno zavěšený zvon, který Petr Vácha ještě zaznamenaný neměl.
Informovali jsme o něm a provedli základní měření, popis a fotodokumentaci.
A výsledky?
Na světlo jsme vynesli sedm sádrových odlitků, které věnujeme
muzeu v Českém Brodě pro účely studijních programů, a jedenáct faksimilií
(grafitový otisk na pauzovacím papíře), nahráli jsme naši verzi Pachelbelova
kánonu a oživili jsme zvuk tismických píšťal. Také jsme symbolicky pomohli
profesionálům v oboru organologie a kampanologie, když jsme doplnili jejich
databáze. Navštívili jsme šest kostelů v pěti dnech, rozezněli čtvery varhany a
osm zvonů. Připomněli jsme si bohatství, která kostelní stěny skrývají a
intenzivně jsme prožili impozantní i jemnou krásu zvonů a varhan. Díky tomu
všemu jsme pak lépe pochopili, proč se mezi zvony, varhanami a lidmi odedávna
vytváří tak pevná pouta.