V rámci expedice jsme se zaměřili nejen na různorodé pokusy, ale také historické souvislosti s nimi spojené. S touto prací jsme přišli hlavně kvůli časté nezáživnosti při výuce fyziky. Tudíž jsme se soustředili převážně na témata nám blízká nebo pro nás zajímavá.
Naše skupina se rozdělila na pět
menších pracovních týmů, které měli na starosti námi jednotlivě vybraná tématy.
Témata podskupin byla optika, teplota, elektrický proud a magnetismus, čas, a
měření poloměru Země. Skupiny si vždy připravily povídání o svém tématu, které
mělo nastínit historický kontext a jak toto odvětví ovlivnilo náš technologický
pokrok. Pokusy jsme v terénu prováděli a podrobně vysvětlili ostatním
členům skupiny, aby je mohli replikovat. Vybrali jsme tři nejzajímavější
pokusy, které bych vám trochu více přiblížil. Jedná se o již zmíněné měření
poloměru Země, měření rychlosti světla a tvorba vodní elektrárny.
Měření poloměru Země probíhalo v
první fázi při západu Slunce. Měřili jsme v sedě a pro větší přesnost i ve stoje
čas, za který Slunce zapadne. Změřili jsme rozdíl výšky našich očí vsedě a
vestoje. Následně jsme si za pomoci Pythagorovy věty odvodili vzorec, do
nějž jsme dosadili námi naměřené časové hodnoty.
Měření rychlosti světla jsme
dělali tak, že jsme šli přibližně 2 km od sebe. Následně jsme zasvítili laserem
a členové skupiny na 2 km vzdáleném místě nám stejným způsobem odpověděli,
zasvítili na nás baterkou. Dobu mezi tím, než nám druhá část skupiny
odpověděla, jsme měřili a časy pak dosadili do vzorečku pro výpočet rychlosti
světla. Tento pokus není příliš přesný, jelikož nedokážeme reagovat dostatečně
rychle při zastavení stopek. Tudíž i
před mnoha sty lety pokus musel být velmi nepřesný.
Nejvíce komplexním a časově
náročným pokusem byla tvorba vodní elektrárny, na kterou jsme většinu věcí již
připravili v Praze. Na místě jsme pak vše jen dali dohromady. Na potoce
jsme konstrukcí ze dřeva, kamenů a písku vytvořili přehradu. Díky ní jsme
vyvedli vodu tam, kam jsme potřebovali. Pomocí voltmetru jsme pak měřili výkon
u dvou různých turbín a nejlepší výsledek byl zhruba 0,43 W, avšak nejběžnější
hodnoty byly cca 0,3 W.
Celkově byla naše práce velmi
zajímavá a větší část pokusů se nám úspěšně povedlo provést. Výsledky byly také
moc dobré a např. u měření poloměru Země se nám podařilo poloměr spočítat s
přibližně 8 % odchylkou.