Naše expediční skupina se věnovala mapování vodní sítě Kokořínska, konkrétně toku Pšovky a rybníků na ní. Každý den jsme se rozdělili do dvou menších skupin. První skupina porovnávala aktuální stav toků s mapami stabilního katastru a popisovala je. Druhá skupina prováděla biologický výzkum v okolí toků. Před odjezdem do terénu jsme si pokládali několik otázek: Jak vypadá současný stav toku Pšovky a jejího okolí? A jakými úpravami by bylo možné zvýšit retenční potenciál krajiny?
Celkově jsme během Expedice nachodili 50 kilometrů, zmapovali 15 vodních ploch a zdokumentovali 23 kilometrů toku Pšovky. Náš nejzajímavější výzkum jsme provedli mezi Mělnickou Vruticí a Velkým Borkem, kde se kdysi nacházel jeden z největších pramenů v České republice. Předpokládali jsme proto, že se tam bude Pšovka více rozvětvovat, jak je zaznačeno i v současných mapách. K našemu překvapení jsme však našli převážně vyschlá koryta. Předpokládáme, že voda z pramene je odčerpávána do místního vodojemu, a proto jsou zdejší toky vyschlé.
Jak tedy vypadá současný stav toku Pšovky a jejího okolí? A jakými úpravami by bylo možné zvýšit retenční potenciál krajiny? Zjistili jsme, že současný stav Pšovky je ve velmi dobrém stavu a není nutné tvořit jakékoliv opatření pro zvýšení jeho retenčního potenciálu.
S batohy na zádech vyrážíme podél toku Pšovky k dalšímu rybníku. Cestou potkáváme podmáčené mokřady, kde se zastavíme, a děláme si poznámky o současném stavu mokřadů. Už se těšíme na zastávku u rybníka, až batohy odložíme a začneme ho zkoumat. Konečně nacházíme příhodné místo, zanecháváme tedy batohy v péči pana učitele Macháčka a rozdělujeme se do skupin. Biologická skupina si žije vlastním životem. Bere si svá nářadíčka, prsačky – holínky sahající až k hrudi – a podrobně zkoumají pobřeží rybníka. Zbytek se vzdaluje od místa s batohy podél břehu rybníka.
Cestou si děláme poznámky týkající se současného stavu zkoumané vodní plochy. Tady plážička, tady hluboký břeh stoupající podél skal, popadané břízy do rybníka... Pomalu se přibližujeme k hrázi, nad kterou vede most – je to betonová hráz s malými stružkami z obou stran, stružky se později vlévají do potoka (Pšovka), který pokračuje za hrází. Hráz je trochu zanedbaná a zarostlá. Rybník je větší, než jsme očekávali je velký a členitý, a tak není výhodné se vracet. S poznámkami a bolavýma nohama přicházíme na známé místo s batohy poté, co jsme celý rybník obešli. Ztěžka si sedáme a pozorujeme odpočívajícího pana učitele, jak tu leží s nohama křížem a rukama za hlavou. Po našem příchodu se pan učitel probouzí a abychom si trochu odpočinuli, vytahuje ze svého batohu knihu Voda a krajina a začíná nám z ní předčítat o základních typech vodních toků. Poté si nasazujeme batohy a pokračujeme v naší cestě k dalším rybníkům, mokřadům a tokům.
Cestou si děláme poznámky týkající se současného stavu zkoumané vodní plochy. Tady plážička, tady hluboký břeh stoupající podél skal, popadané břízy do rybníka... Pomalu se přibližujeme k hrázi, nad kterou vede most – je to betonová hráz s malými stružkami z obou stran, stružky se později vlévají do potoka (Pšovka), který pokračuje za hrází. Hráz je trochu zanedbaná a zarostlá. Rybník je větší, než jsme očekávali je velký a členitý, a tak není výhodné se vracet. S poznámkami a bolavýma nohama přicházíme na známé místo s batohy poté, co jsme celý rybník obešli. Ztěžka si sedáme a pozorujeme odpočívajícího pana učitele, jak tu leží s nohama křížem a rukama za hlavou. Po našem příchodu se pan učitel probouzí a abychom si trochu odpočinuli, vytahuje ze svého batohu knihu Voda a krajina a začíná nám z ní předčítat o základních typech vodních toků. Poté si nasazujeme batohy a pokračujeme v naší cestě k dalším rybníkům, mokřadům a tokům.
Celkově jsme během Expedice nachodili 50 kilometrů, zmapovali 15 vodních ploch a zdokumentovali 23 kilometrů toku Pšovky. Náš nejzajímavější výzkum jsme provedli mezi Mělnickou Vruticí a Velkým Borkem, kde se kdysi nacházel jeden z největších pramenů v České republice. Předpokládali jsme proto, že se tam bude Pšovka více rozvětvovat, jak je zaznačeno i v současných mapách. K našemu překvapení jsme však našli převážně vyschlá koryta. Předpokládáme, že voda z pramene je odčerpávána do místního vodojemu, a proto jsou zdejší toky vyschlé.
Jak tedy vypadá současný stav toku Pšovky a jejího okolí? A jakými úpravami by bylo možné zvýšit retenční potenciál krajiny? Zjistili jsme, že současný stav Pšovky je ve velmi dobrém stavu a není nutné tvořit jakékoliv opatření pro zvýšení jeho retenčního potenciálu.
Amálie Anna Borovková, Filip Radek, Robin Kovář, foto: Andrea Suchánková, Amálie Anna Borovková