Pořizování komparativních fotografií k historickým snímkům z oblasti Kokořínska – takto se celým jménem nazývá naše expediční skupina. Naším cílem nebylo pořizovat umělecké snímky, ale srovnávací. K dispozici jsme měli fotky, které byly staré cca 50-130 let, a k nim jsme se snažili vytvořit co nejpodobnější kopii ze současnosti. Fotili jsme zejména krajinu a architekturu. Chtěli jsme vyfotit dostatečné množství dobrých srovnávacích fotek, které budou publikovatelné, a zároveň se také naučit něco nového při práci se zrcadlovkou.
Naším hlavním výstupem jsou pochopitelně srovnávací fotografie. U fotografií, které nebylo možné pořídit hlavně kvůli porostu, bychom chtěli v počítači domalovat objekty, které jsou na původním snímku, aby bylo vidět srovnání. Celkově se nám podařilo udělat 31 povedených snímků, což je méně, než jsme čekali. Dalším praktickým výstupem je krátký anglický film. Zachycuje metodiku naší práce v terénu a slouží i jako inspirace pro ostatní studenty a expediční skupiny do budoucna, že se práce dá také dělat anglicky. Na závěr bych dodal, že možná mnohem důležitější než počet dobrých srovnávacích fotek je to, že jsme se naučili poměrně dobře manuálně ovládat zrcadlovku. Jde o praktickou věc do života a je to velice užitečná a zábavná záležitost, která se může hodit do dalších expedičních let.
Už v Praze jsme udělali několik srovnávacích fotek a vyzkoušeli si, co taková práce obnáší. Abychom mohli pořídit dobrý srovnávací snímek, museli jsme vždy najít co nejlepší kompozici, to znamená co nejpřesnější místo, odkud autor původní snímek fotil. Zaměřovali jsme se tedy na detaily jako například počet oken na domech, úhly stěn a také na to, aby na fotce byly stěny domu nebo střechy rovně. To, jak jsou rovné, lze poznat buď podle toho, že se u vyšších budov nenaklání a směrem nahoru nesbíhají, nebo se to dá poznat podle okrajů fotky. U těch by měly být všechny svislice (tzv. vertikály, např. rohy domů nebo rámy oken) rovnoběžně s rovným okrajem fotky. Dále jsme si také museli hlídat, abychom měli v rovině například střechu nebo nějaký přírodní útvar (tzv. horizontály). Pokud nebylo možné pořídit co nejpřesnější kompozici (na místě, kde se fotilo původně, byl např. strom), snažili jsme se záběr vyfotit z co nejpodobnějšího možného místa. K tomu, abychom si mohli co nejlépe a nejrychleji nastavit kompozici, jsme používali stativ. Fotografovali jsme zejména na digitální zrcadlovku, později jsme si vyzkoušeli fotit i na analog.
V terénu jsme se setkali s několika komplikacemi. Několikrát se stalo, že objekt nebyl vůbec vidět kvůli stromům, které za tu dobu hodně vyrostly, nebo například kvůli nějaké nově postavené budově. Někdy jsme se také nemohli dostat na místo, odkud byl původní snímek focen, protože bylo moc zarostlé nebo bylo součástí soukromého pozemku. Nejlepším prostředím pro práci pro nás bylo město – konkrétně Mšeno. Objekty se zde nijak výrazně nezměnily, a proto jsme zde pořídili nejvíce povedených kompozic. Krajina se v průběhu let změnila hodně (viz obrázek). Je mnohem více zalesněná a tam kde dříve bývaly louky nebo pole, jsou nyní soukromé pozemky.
V terénu jsme se setkali s několika komplikacemi. Několikrát se stalo, že objekt nebyl vůbec vidět kvůli stromům, které za tu dobu hodně vyrostly, nebo například kvůli nějaké nově postavené budově. Někdy jsme se také nemohli dostat na místo, odkud byl původní snímek focen, protože bylo moc zarostlé nebo bylo součástí soukromého pozemku. Nejlepším prostředím pro práci pro nás bylo město – konkrétně Mšeno. Objekty se zde nijak výrazně nezměnily, a proto jsme zde pořídili nejvíce povedených kompozic. Krajina se v průběhu let změnila hodně (viz obrázek). Je mnohem více zalesněná a tam kde dříve bývaly louky nebo pole, jsou nyní soukromé pozemky.
Naším hlavním výstupem jsou pochopitelně srovnávací fotografie. U fotografií, které nebylo možné pořídit hlavně kvůli porostu, bychom chtěli v počítači domalovat objekty, které jsou na původním snímku, aby bylo vidět srovnání. Celkově se nám podařilo udělat 31 povedených snímků, což je méně, než jsme čekali. Dalším praktickým výstupem je krátký anglický film. Zachycuje metodiku naší práce v terénu a slouží i jako inspirace pro ostatní studenty a expediční skupiny do budoucna, že se práce dá také dělat anglicky. Na závěr bych dodal, že možná mnohem důležitější než počet dobrých srovnávacích fotek je to, že jsme se naučili poměrně dobře manuálně ovládat zrcadlovku. Jde o praktickou věc do života a je to velice užitečná a zábavná záležitost, která se může hodit do dalších expedičních let.
Matyáš Toušek, foto: Tomáš Kudláček, Matyáš Bureš, dobová fotografie (zdroj: www.psovka.cz)